Seznámit se s vlastním domem slovinského architekta Josipa Plečnika, který se nachází v Lublani, mohou návštěvníci putovní výstavy, která nyní zakotvila v Praze. Plečnikova tvorba je dobře známá i v Česku, kde proslul především svými úpravami Pražského hradu nebo stavbou kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech.
S českými zeměmi Josipa Plečnika, který je známý také jako Jože Plečnik, spojilo pozvání prezidenta nové republiky T. G. Masaryka. Ten umělci nabídl, aby pracoval na obnově Pražského hradu. Architekt změnil třeba podobu třetího nádvoří nebo soukromých pokojů hlavy státu.
„Hlavně se jednalo o přestavbu zkostnatělé podoby Pražského hradu v moderní demokratické sídlo prezidenta republiky. To znamená čistá architektura oproštěná od zbytečných dekorací nebo implantování určitých symbolů slovanství,“ říká kurátorka Maria Szadkowska.
Prostor pro experimenty
Ve stejné době ale začal Plečnik budovat ještě jedno sídlo, a to své vlastní. Dům, který koupil jeho bratr, chtěl upravit tak, aby v něm mohl žít společně se třemi sourozenci. Nakonec v něm ale zůstal sám, a z budovy na předměstí Lublaně se stal prostor pro architektovy experimenty.
„Jeho pracovna, která zároveň sloužila také jako ložnice, je kruhová a vypadá skutečně jako jeho vlastní vesmír. Jsou tam jeho knihy, určité drobné objekty, které měl rád, které ho inspirovaly, a dokonce i několik historických artefaktů. Bylo to zkrátka svět jeho tvořivosti,“ upozorňuje autorka výstavy Ana Poroková.
Výstavu hostí centrum Norbertov
Putovní expozici nazvanou Plečnikův dům: Architektovo pokusné pole, která představuje obnovu lublaňského domu, významné památky moderní architektury, nyní hostí studijní a dokumentační centrum Norbertov v pražských Střešovicích. Výstava trvá do konce září.
Centrum, které se nachází nedaleko slavné Müllerovy vily, provozuje Muzeum hlavního města Prahy. Jeho hlavním posláním má být v návaznosti na dvě nedaleké významné vily propagovat moderní pražskou meziválečnou a poválečnou architekturu, bytovou kulturu, užité umění a životní styl, představované v obou objektech rozdílným způsobem.
Druhou ze zmíněných střešovických vil je vlastní vila architekta Otto Rothmayera, který patřil ke generaci architektů aktivních v první polovině 20. století. Jeho život a tvorba je úzce spojena právě s osobností Josipa Plečnika, s nímž spolupracoval zejména na přestavbě Pražského hradu a také na Plečnikově vinohradském kostele.
