Vláda podpoří kulturu zasaženou koronavirem více než miliardou korun

Vláda kultuře zasažené opatřeními proti koronaviru uvolní 1,07 miliardy korun. Pro nezávislé umění z toho půjde 440 milionů, kultura v regionech dostane 300 milionů. Příspěvkové organizace v resortu, kam mezi 29 institucí patří třeba Národní divadlo, Národní muzeum či Národní památkový ústav, dostanou z balíčku zatím 300 milionů korun. Dalších 30 milionů korun by mělo jít na zřízení programu na podporu zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií.

Finanční balíček pro kulturu schválil kabinet na základě návrhu ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Ten žádal, aby stát zmírnil dopady koronavirové krize na kulturu částkou 1,16 miliardy korun.  

„Jsem rád, že se mi na vládě podařilo prosadit, že kultura jako jedna z nejpostiženějších oblastí získala významnou finanční pomoc,“ prohlásil v reakci na schválení balíčku vládou. 

Hlavním cílem navržených opatření je podle Zaorálka především zachování profesionální kulturní infrastruktury, která není zisková, a nemá tedy žádné finanční rezervy. „Tohle byl první balíček, budu jednat s dalšími, třeba komerčními subjekty,“ vysvětlil ministr kultury v Interview ČT24. Zároveň upozornil, že o tom bude jednat s ministerstvem průmyslu, protože se to týká také byznysu. 

Zaorálek v Interview24 reagoval i na časté dotazy ohledně otevření knihkupectví: „Pokud se dohodneme na otevírání menších obchodů, tak já samozřejmě usiluji o to, aby se to týkalo knihkupectví.“

Ministerstvo kultury: „Touto pomocí chceme udržet síť divadel, muzeí, galerií nebo orchestrů ve všech regionech. Všem těmto institucím současný zákaz činnosti způsobil zásadní výpadek příjmů, a potřebují tak pomoci s provozními náklady.“

Podrobnější informace o podpoře zveřejnilo ministerstvo na svém webu. Dotační programy, ve kterých bude podporu poskytovat, se vyhlásí v řádu týdnů.

Největší podíl ze sumy, kterou Zaorálek pro svůj resort získal, je 440 milionů korun na podporu živého umění. Mělo by se o ni navýšit letošní grantové řízení v programu Kulturní aktivity pro projekty těch pořadatelů, které nemají vlastního zřizovatele a jejichž projekt se nebude moci minimálně do 30. června uskutečnit. Opatření se týká tance, divadla, hudby, výtvarného umění, včetně malých nakladatelů, a o podporu nyní budou moci žádat organizace, které byly alespoň jednou za poslední tři roky (2018 až 2020) úspěšné v dotačním řízení ministerstva.

Příspěvkové organizace MK mají výpadky z výnosů v průměru téměř 42 milionů korun týdně. „Z toho důvodu 300 milionů, které MK obdrželo před pár týdny v rámci změny zákona o státním rozpočtu, bude stačit pouze do poloviny května. Proto je třeba posílit provoz příspěvkových organizací MK o dalších 300 milionů korun, aby se odvrátila hrozící platební neschopnost těchto organizací,“ uvedlo dnes MK.

Poslední část balíčku je určena pro kulturní instituce, které nezřizuje stát, ministerstvo je ale také každoročně v grantech podporuje. Stát jim nyní také přidá, pokud se na podpoře budou podílet právě také jejich zřizovatelé, tedy kraje či města, řekl Zaorálek.

O podporu budou moci žádat divadla či orchestry, které jsou trvale zařazeny do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Žádat mohou i regionální muzea a galerie, pokud jsou jejich sbírky zařazeny v Centrální evidenci sbírek a jsou zpřístupněny veřejnosti. Celkově na tuto podporu získalo MK 300 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...