„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi odporný hmyz.“ Touto větou začíná Proměna, snad nejslavnější povídka proslulého pražského spisovatele Franze Kafky. Kromě nesčetných uměleckých parafrází nově inspirovala také model ve virtuální realitě v pražském Goethe-Institutu.
„Co se to se mnou stalo,“ byla první myšlenka, která prolétla Řehořovi hlavou, když se to ráno probudil. Model jeho pokoje, přesně jak ho Kafka v Proměně popsal, nyní posloužil jako předloha virtuální realitě. Díky ní proměnu v nestvůrného brouka může prožít každý návštěvník.
Jako Samsa se návštěvník nejdříve musí naučit, jak se se svým novým tělem pohybovat, a najít klíč od pokoje, v místnosti věrně sestavené podle originálu, až po poslední kus nábytku a kytičkový vzor na tapetách. Za dveřmi se mezitím hlasitě dožadují vstupu rodina a šéf.
Magie Císařského panorámatu
Podle Reinera Stacha, autora aktuální a oceňované Kafkovy biografie, byl slavný spisovatel sám duchovním otcem virtuální reality. Kafka rád navštěvoval stereoskopické obrazy nazvané Kaiserpanorama a přál si, aby vznikající prostorový efekt splynul s kinem.
„Kafka rád jezdíval v Berlíně na jednu atrakci, která se jmenovala Císařské panoráma, byl to vlastně takový hologram. A ve svém deníku psal, jak skvělé by bylo spojit tenhle holografický obraz s kinematografickým. Což je vlastně virtuální realita,“ doplňuje Stachovu tezi ředitel kulturního programu Goethe-Institutu Jakob Ráček.
„Chceme přemýšlet o tom, jak se knížky budou používat v budoucnosti nebo jak se bude v budoucnosti číst. A jedním způsobem by mohla být právě virtuální realita,“ pokračuje Jakob Ráček. Proměna ve 3D by tak měla nejen nabídnout nový prožitek ze známé povídky lidem, kteří už ji četli, ale přivést ke Kafkovi úplně nové čtenáře. Instalace v Goethe-Institutu na Masarykově nábřeží potrvá do konce března.
