Villazón vzdal za velkých ovací v Praze hold Verdimu

Praha – Slavný mexický tenorista Rolando Villazón opět vystoupil v české metropoli, kterou zařadil na program svého jarního turné ke dvoustému výročí narození operního génia Giuseppe Verdiho. V pražském Obecním domě v jeho podání zazněla třeba árie Corrada z opery Korzár, árie Rudolfa z opery Luisa Miller anebo zpěv Macduffa z Macbetha. V zaplněné Smetanově síni doprovodil pěvce Český národní symfonický orchestr (ČNSO) pod vedením španělského dirigenta ruského původu Guerassima Voronkova.

Voronkov řídil Villazónův pražský koncert také loni, tehdy s komorním orchestrem Nuovo Mundo. Villazón zpíval v Praze poprvé v roce 2005, od té doby se do svého oblíbeného města vrátil již několikrát. „Prahu miluji. Miluji lidi, orchestr i hudbu, která se zde dělá. I proto, že toto město je tolik spjaté s Mozartem a Kafkou,“ říká tenorista.

Villazón se znovu dočkal bouřlivého potlesku

„Myslím, že Verdi byl velice spjat se svou dobou a promlouval k lidem té doby, dodával jim kuráž. Ta hudba nebyla ale poplatná době, on mluví i dnes k nám,“ uvedl před časem Villazón, jehož vystoupení v nadšeném publiku sledovali také populární zpěvák Karel Gott nebo houslový virtuos Pavel Šporcl. ČNSO zahájil „verdiovský večer“ předehrou k opeře Nabucco, jednou z nejznámějších operních melodií vůbec. Jednačtyřicetiletý Villazón se uvedl kavatinou Oronta La mia letizia infondere z druhého dějství opery Lombarďané na první křižácké výpravě, která měla úspěšnou premiéru v roce 1843 v La Scale.

Rolando Villazón v Praze
Zdroj: ČTK/AP/Michal Kamaryt

Produkce světoznámého pěvce byla provázena velkými ovacemi a výkřiky uznání. Villazón působil uvolněným dojmem a žertoval s orchestrem, například když chtěl houslistce pomoci s obracením stránek. Posluchači se dočkali i árie Corrada Eccomi prigioniero! z opery Korzár, árie Rudolfa Quando le sere al placido z opery Luisa Miller a nechyběla ani árie Macduffa O figli, o figli miei!… Ah, la paterna mano z Macbetha. Z dalších skladeb v podání ČNSO zaujala předehra k opeře Loupežníci, v níž sklidil potlesk za sólo na violoncello Martin Havelík.

Rolando Villazón je na světových scénách vyhledávaný nejen pro své verdiovské role, zpíval například Alfreda v La traviatě, Vévodu mantovského v Rigolettovi i Dona Carla. Zálibu v těchto rolích zúročil i ve svých posledních nahrávkách Villazón Verdi a Rolando Villazón sings Verdi.

V roce 2011 se poprvé ujal role režiséra a loni v květnu v Baden-Badenu režíroval Donizettiho Nápoj lásky, v němž i zpíval hlavní roli Nemorina. Věnuje se i soudobé hudbě, spolupracoval na světové berlínské premiéře Carterových písní s dirigentem Danielem Barenboimem.

Věnuje se také charitě, je ambasadorem červených nosů, klaunů, kteří navštěvují děti v nemocnicích. On sám má s nemocí zkušenost, před čtyřmi lety musel na rok přerušit kariéru kvůli operaci. Triumfálně se však vrátil v titulní roli Hoffmannových povídek Jacquesa Offenbacha.

Domingo: „Není možné z něj spustit oči“

Rodák z Mexico City, který loni oslavil čtyřicáté narozeniny, vtrhl na mezinárodní scénu výhrou v soutěži Operalia Plácida Dominga. Sám Domingo o něm řekl: „Rolando je obdařen vedle mimořádných pěveckých schopností výrazným hereckým talentem a obrovským charismatem. Dokáže se mistrovsky dát svým posluchačům a publikum to cítí, není možné z něj spustit oči.“

Roku 1999 debutoval v Evropě rolí rytíře Des Grieuxe v Massenetově Manon v Janově, a poté v Pařížské opeře jako Alfredo v La traviatě. Brzy se stal jedním z nejvyhledávanějších pěvců své generace. V příštích letech jej čeká turné árií z Mozarta. Do Prahy se vrátí i příští rok, právě s hudbou W. A. Mozarta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...