Za první světové války byl odbojářem, za první republiky ministrem financí. Dramatický život Aloise Rašína, politika a jednoho z takzvaných mužů 28. října, přiblíží nový film České televize. V těchto dnech ho natáčí režisér Jiří Svoboda s Ondřejem Vetchým v titulní roli. Na obrazovkách se objeví příští rok, v době 100. výročí vzniku Československa.
Vetchý a Donutil sedí v jedné cele. Jako politici Rašín a Kramář
Svoboda, který nedávno pro Českou televizi natočil trilogii o Janu Husovi (přehrát lze v iVysílání), se ujal nejen režie, je také autorem scénáře. První záběry vznikly v pražské Invalidovně, která pro filmové potřeby představuje rakouské vězení, v němž Alois Rašín a Karel Kramář strávili dva roky.
Oba se po vypuknutí první světové války zapojili do odbojové organizace Maffie, odsouzeni byli k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství. S blížícím se koncem války a prohrou Rakouska byli ale amnestováni.
V jedné cele probírali budoucí první ministr financí a první ministerský předseda Československa samostatnost republiky, v níž věřili. Měli ale odlišné názory na její směřování. „Rašín, podobně jako Masaryk, si byl vědom, že mezi Čechy a Rusy jsou velké rozdíly. Byl západně orientovaný,“ vysvětlil režisér. „Zatímco Kramář byl orientovaný východním směrem, široce slovanským, jelikož měl manželku z Ruska,“ doplnil Miroslav Donutil, který politika ve filmu představuje.
„Jako politik to neměl lehké“
Paradoxně právě v Kramářově vládě se pak Rašín stal ministrem financí. Mezi lidmi ale rozhodně nebyl populární. Tvrdošíjně totiž trval na úsporách, nebál se zdanit válečné zisky, utvrdil stabilní měnu, i když tak brzdil hospodářský růst a zvyšoval nezaměstnanost.
„Jako politik to neměl lehké,“ domnívá se Svoboda. „Byl v názorech často radikální, nebyl kompromisní, když něco chtěl, tak to prosadil.“ „Jeho slova byla: ‚Doteď jste pracovali pro monarchii, teď vám stačí jedno dvě procenta toho, co máte, protože pracujete pro vlast,‘“ doplnil představitel Rašína Ondřej Vetchý.
Jeho prozápadním názorům a také radikálním reformám se nakonec rozhodl násilím postavit anarchista a komunista Josef Šoupal. V únoru 1923 vystřelil na Rašína, když politik vycházel ze svého domu v Žitné ulici. Rašín nedlouho poté na následky zranění zemřel. „Je tragédií, že byl nakonec zastřelen Čechem, když byl předtím císařstvím odsouzen k smrti za vlastizradu,“ míní Vetchý.
Film rekonstruuje Rašínův život na základě deníků jeho manželky, štábu zápisky půjčila politikova rodina. Scénář se tak mohl opřít o skutečné emoce, které prožívali jeho nejbližší.