Veselá zpráva o kravách i mumie krokodýla. Náprstkovo muzeum se proměnilo ve starověké břehy Nilu

Nahrávám video

Přírodu a zvířata starověkého Egypta a Núbie ukazuje nová výstava Na březích Nilu v Náprstkově muzeu v Praze. Úzké propojení se zvířecím světem dokazují třeba mumie nebo sošky zobrazující zvířata bohů. Celkem výstava nabízí na pět set exponátů.

„V souvislosti s Egyptem si většina lidí představí jen pyramidy a lidské mumie, ale tato výstava poukazuje na fakt, že je toho mnohem více, co můžeme na starověkém Egyptě a Núbii obdivovat. Výstava je jedinečná mimo jiné tím, jak komplexně zachycuje tehdejší přírodu a zejména pak to, jak ji člověk žijící na březích Nilu vnímal,“ uvádí k výstavě generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Starověký výběr povolání

Život na březích Nilu představuje v celkem čtyřech sálech přírodní svět starověkého Egypta a starověké Núbie. K vidění jsou například reprodukce dvourozměrných vyobrazení z egyptských a núbijských chrámů a hrobek, historické i současné fotografie nebo dochované písemnosti na papyrech.

Mezi nimi i text, který by se dnes dal připodobnit k policejnímu protokolu. „Je to zpráva o kravách, o něž se přelo několik skupin lidí ve starověké Hermopoli a krávy si mezi sebou neustále kradli. Takový veselý příběh o neveselém osudu stáda krav,“ přibližuje autor výstavy Pavel Onderka.

Z výstavy Na březích Nilu
Zdroj: Fotoarchiv Národního muzea

Právě o životě obyčejných lidí vypráví druhá část výstavy. A to prostřednictvím příběhu otce, který veze svého syna do hlavního města, aby se tady vyučil písařem. Spolu s ním si otcovy rady vyslechne i návštěvník u jednotlivých exponátů. „Otec se snaží přimět svého syna, aby se dobře učil, takže mu poměrně satiricky vykládá, co je špatného na jednotlivých zaměstnáních. Mluví například o zedníkovi, o šperkaři, o truhlářích nebo o holičích a vždycky říká, jak je to lopotná práce,“ prozrazuje Onderka.

Krokodýle, nezlob se!

Cesta údolím Nilu pokračuje přes zahrady, do nichž je možné vstoupit pomocí tabletů i ve 3D. Zájemci si tu také můžou mimo jiné zahrát deskovou hru Senet, jakousi staroegyptskou obdobu Člověče, nezlob se!.

Putování končí v takzvaném zásvětí, tedy v místě, které představuje posmrtný život. Tady lidé narazí na exponáty zvířecích mumií. „Máme tu například mumifikovaného krodýla, který, zdá se, zemřel stářím ve vysokém věku. Byl to majestátní kus. S největší pravděpodobností se jednalo o posvátné zvíře, bylo chováno v chrámovém komplexu, byly mu přinášeny obětiny a  žilo asi v lepších podmínkách než tehdy většina obyvatel nilského údolí,“ popisuje jedno z vystavených mumifikovaných zvířat Onderka. 

Na březích Nilu mohou návštěvníci v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur pobývat až do února příštího roku. Výstava vznikla u příležitosti padesátého výročí samostatné egyptologické sbírky této instituce. Tu muzeum připomíná více akcemi, program vyvrcholí příští rok v červnu výstavou Sluneční králové. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 10 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...