Verneffky místo verneovek? Podivuhodná cesta netáhne

Praha - Kapitán Nemo, ponorka Nautilus, Dva roky prázdnin, většina z vás určitě ví, o čem je řeč. Autor dobrodružství, na které se díky němu vydávali čtenáři po celém světě, Jules Verne, se narodil přesně před sto osmdesáti pěti lety. Jeho jméno pořád není neznámé, ale zajímají současnou mladou generaci i jeho knihy?

„Verne se chtěl v literatuře pro dospělé vyrovnat Viktoru Hugovi nebo Alexandru Dumasovi staršímu, ale nepodařilo se mu to. Stejného úspěchu dosáhl až tehdy, když začal s romány pro mládež,“ podotkl Ondřej Müller z nakladatelství Albatros, že Verneovým původním přáním bylo prorazit ve světě velké literatury.

Psát knihy pro mládež mu poradil nakladatel Pierre-Jules Hetzel, který také vydal Verneův první dobrodružný román Pět neděl v balonu v roce 1862. Úspěch byl tak obrovský, že Hetzel spisovateli nabídl exkluzivní smlouvu na dvacet let. Vymyslel také souhrnný název pro Verneovo dílo - Podivuhodné cesty. "Za života Julese Vernea vyšlo 54 románů, poslední byla Zatopená Sahara, a poté jeho syn Michel upravil, přepsal, nebo doslova napsal dalších osm románů," upřesnil Ondřej Müller, že autorem ne všech verneovek je Verne.

"Verne své knížky souhrnně nazval Podivuhodné cesty a ony to vlastně cestopisy jsou, byť poněkud zvláštní. Jsou do nich vpašované různé technické vynálezy,„ upozorňuje publicista a spisovatel František Novotný. Vernea jistě v jeho literárních začátcích nenapadlo, že bude považován za jednoho ze zakladatelů vědecko-fantastické literatury. Žil ve století páry a věda a technika ho fascinovaly. “Vědecko-fantastické je v jeho knížkách uplatnění elektřiny. Například ponorka Nautilus je vlastně elektrická ponorka," doplnil Novotný.

9 minut
Rozhovor s Ondřejem Müllerem o Verneovi a verneovkách
Zdroj: ČT24

Podle Ondřeje Müllera ale nebyly vynálezy a technika tím hlavním, nebo alespoň ne jediným, co Vernea zajímalo. „Ale i stateční, čestní lidé, kteří dokáží neuvěřitelné věci,“ domnívá se. A jako nostalgické ohlédnutí za dobou, kdy technické věci vznikaly právě díky sebevědomí, píli, odvaze a vynalézavosti, vidí Verneovy knihy spisovatel Ondřej Neff, který jich několik převyprávěl pro současné mladé čtenáře.

Česky vyšla první verneovka už v roce 1870, od té doby se dobrodružné knihy dočkaly nespočtu vydání. „Od roku 2000 ale žádný román nevyšel, protože dnešní děti je nejsou schopné číst,“ uvedl Neff, co jeho a nakladatelství Albatros přivedlo na nápad, aby poněkud zacházející slávu verneovek opět oživili. V moderním převyprávění s ilustracemi Zdeňka Buriana tak už vyšel třeba Tajuplný ostrov, Pět neděl v balonu nebo Nový hrabě Monte Christo.

„Říkali jsme si, že je smutné, že se na Vernea zapomíná, nepůjčuje se v knihovnách a nečte se. Přeci jen něco z tepu 21. století v těch knihách nebylo, a Ondřej Neff ty příběhy perfektně převyprávěl. Myslím si, že pokud Jules Verne hledal po synovi Michelovi nějakého nástupce, tak ho našel v Ondřeji Neffovi,“ domnívá se Ondřej Müller z nakladatelství Albatros. Neffem převyprávěné verneovky už prý mají i své pojmenování - verneffky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...