Verneffky místo verneovek? Podivuhodná cesta netáhne

Praha - Kapitán Nemo, ponorka Nautilus, Dva roky prázdnin, většina z vás určitě ví, o čem je řeč. Autor dobrodružství, na které se díky němu vydávali čtenáři po celém světě, Jules Verne, se narodil přesně před sto osmdesáti pěti lety. Jeho jméno pořád není neznámé, ale zajímají současnou mladou generaci i jeho knihy?

„Verne se chtěl v literatuře pro dospělé vyrovnat Viktoru Hugovi nebo Alexandru Dumasovi staršímu, ale nepodařilo se mu to. Stejného úspěchu dosáhl až tehdy, když začal s romány pro mládež,“ podotkl Ondřej Müller z nakladatelství Albatros, že Verneovým původním přáním bylo prorazit ve světě velké literatury.

Psát knihy pro mládež mu poradil nakladatel Pierre-Jules Hetzel, který také vydal Verneův první dobrodružný román Pět neděl v balonu v roce 1862. Úspěch byl tak obrovský, že Hetzel spisovateli nabídl exkluzivní smlouvu na dvacet let. Vymyslel také souhrnný název pro Verneovo dílo - Podivuhodné cesty. "Za života Julese Vernea vyšlo 54 románů, poslední byla Zatopená Sahara, a poté jeho syn Michel upravil, přepsal, nebo doslova napsal dalších osm románů," upřesnil Ondřej Müller, že autorem ne všech verneovek je Verne.

"Verne své knížky souhrnně nazval Podivuhodné cesty a ony to vlastně cestopisy jsou, byť poněkud zvláštní. Jsou do nich vpašované různé technické vynálezy,„ upozorňuje publicista a spisovatel František Novotný. Vernea jistě v jeho literárních začátcích nenapadlo, že bude považován za jednoho ze zakladatelů vědecko-fantastické literatury. Žil ve století páry a věda a technika ho fascinovaly. “Vědecko-fantastické je v jeho knížkách uplatnění elektřiny. Například ponorka Nautilus je vlastně elektrická ponorka," doplnil Novotný.

9 minut
Rozhovor s Ondřejem Müllerem o Verneovi a verneovkách
Zdroj: ČT24

Podle Ondřeje Müllera ale nebyly vynálezy a technika tím hlavním, nebo alespoň ne jediným, co Vernea zajímalo. „Ale i stateční, čestní lidé, kteří dokáží neuvěřitelné věci,“ domnívá se. A jako nostalgické ohlédnutí za dobou, kdy technické věci vznikaly právě díky sebevědomí, píli, odvaze a vynalézavosti, vidí Verneovy knihy spisovatel Ondřej Neff, který jich několik převyprávěl pro současné mladé čtenáře.

Česky vyšla první verneovka už v roce 1870, od té doby se dobrodružné knihy dočkaly nespočtu vydání. „Od roku 2000 ale žádný román nevyšel, protože dnešní děti je nejsou schopné číst,“ uvedl Neff, co jeho a nakladatelství Albatros přivedlo na nápad, aby poněkud zacházející slávu verneovek opět oživili. V moderním převyprávění s ilustracemi Zdeňka Buriana tak už vyšel třeba Tajuplný ostrov, Pět neděl v balonu nebo Nový hrabě Monte Christo.

„Říkali jsme si, že je smutné, že se na Vernea zapomíná, nepůjčuje se v knihovnách a nečte se. Přeci jen něco z tepu 21. století v těch knihách nebylo, a Ondřej Neff ty příběhy perfektně převyprávěl. Myslím si, že pokud Jules Verne hledal po synovi Michelovi nějakého nástupce, tak ho našel v Ondřeji Neffovi,“ domnívá se Ondřej Müller z nakladatelství Albatros. Neffem převyprávěné verneovky už prý mají i své pojmenování - verneffky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...