Dialog plný erotického napětí i humoru vedou herci Divadla Petra Bezruče. Ostravská scéna se rozhodla nastudovat hru Venuše v kožichu. Intimní představení pro dva herce sledují diváci díky rozvržení scény prakticky v pozici voyeura.
Venuše v kožichu vnáší k Bezručům erotické dusno
Venuše v kožichu je původně román Leopolda rytíře von Sacher-Masocha. Silně autobiografický příběh rozebírá témata submisivity a dominance – pojem masochismus ostatně vychází ze jména autora. Venuše v kožichu inspirovala kapelu the Velvet Underground i filmaře, naposledy Romana Polanského.
Před více než deseti lety také literární předlohu převedl do divadelní podoby americký dramatik David Ives. Inscenace se stala na Broadwayi diváckým hitem, na českých jevištích se ale příliš nehraje. V minulých letech ji v angličtině a posléze i v češtině uváděla divadelní společnosti Prague Shakespeare Company.
Nebát se tabu
„Před ,tabuizovanými‘ věcmi se nevyplatí zavírat oči a otevřít Pandořinu skříňku neznamená, že nás pohltí. Záleží na tom, jak jsme vybaveni,“ domnívá se režisér ostravského nastudování Jiří Pokorný. I u Bezručů tak na fiktivním divadelním konkurzu rozehrává energická herečka Vanda a začínající autor Thomas nebezpečnou a smyslnou hru, ve které se postupně odkrývají vzájemné vášně i strachy.
„Na půdorysu této hry se objeví úplně něco jiného, nežli divák může očekávat,“ dodává Pokorný. V třeskutém dialogu padají otázky, zda je vztah mezi mužem a ženou láska, nebo bitva o moc. A zda jsou ženy bohyně, nebo potvory. „Já doufám, že obojí, protože v tom je jejich kouzlo,“ říká představitelka Vandy Markéta Haroková.
Eroticky dusná hra před očima publika pro ni prý byla vystoupením z komfortní zóny. „Není to pro mě úplně přirozená situace, musela jsem se opravdu hodně přemáhat a hodně korigovat společně s výtvarníkem a režisérem, kam až zajdeme, aby to pro diváky bylo koukatelné a abych se nemusela extra stydět,“ přiznává. Jejím partnerem, někdy rovnocenným, jindy podřízeným, je Lukáš Melník.