Praha – Max Švabinský se proslavil zejména coby portrétista slavných osobností, avšak má na svědomí i takové grafiky, které ve své době budily pohoršení. Největší inspiraci nacházel podle svých slov v přírodě (konkrétně v létě), v motýlech a v ženském těle.
Jeho bohaté a co do technik i žánrů rozmanité dílo zahrnuje obrazy, grafiky, knižní ilustrace, návrhy poštovních známek, bankovek i vitráží oken v katedrále svatého Víta v Praze.
Švabinského ovlivnilo hned několik tvůrčích směrů – od secese přes symbolismus, historismus až po novoromantismus či realismus. Mezi jeho nejznámější grafiky jsou dřevoryty z cyklu Rajská sonáta, veřejnost má v paměti také sérii jeho „motýlích“ známek.
Zvěčnil také řadu osobností politické a kulturní scény - Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Nerudu, Josefa Mánesa, Boženu Němcovou nebo Antonína Dvořáka.
Rodák z Kroměříže se narodil 17. září 1873 šestnáctileté nesezdané dívce. Na tehdejší dobu to přirozeně značilo skandál. Tento skandál ale nebránil tomu, aby vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde se v pozdějších letech sám postavil za katedru a ještě později byl dokonce zvolen jejím rektorem. V roce 1923 byl jmenován rytířem francouzského Řádu čestné legie.
