Mariusz Szczygieł se rozhodl jednou provždy odpovědět na věčné dotazy svých krajanů, kam mají v českém hlavním městě zajít – a napsal o svých tipech knihu. Osobní průvodce po Praze představuje místa, kam turisté většinou nemíří a k nimž si polský publicista během mnoha pobytů v Česku vytvořil vztah.
V únoru a určitě ne na Hrad. Szczygieł provádí Poláky po Praze
11 minut
Mariusz Szczygieł napsal pro Poláky průvodce po Praze
Szczygieł často píše o Češích, počínaje bestsellerem Gottland a konče titulem Není, do něhož zahrnul jak české, tak polské příběhy. Čeští čtenáři jeho postřehy, ostatně povětšinou milé, o sobě a své historii rádi čtou, oblíbeným autorem je tento čechofil ale i v Polsku.
Svou nejnovější knihu napsal právě pro své krajany. „Stovky lidí, možná tisíce Poláků se mě pořád ptaly, kam v Praze jít, kde nejsou turisté, kde se najíst, kde napít. A tak jsem se rozhodl se tím už nestresovat a napsat to všechno do knihy,“ vysvětluje.
Spíš „Nuselák“ než Hradčany
Do průvodce vybral místa podle něho často neprávem přehlížená. „Samozřejmě to bude Praha bez Karlova mostu a Pražského hradu,“ slibuje v anotaci čtenářům. Zve je raději ke kdysi slavné kavárně Arco, na ostrov Kampa, pod Nuselský most nebo do kubistického činžovního domu pod Vyšehradem.
K místům doplnil i příběhy, které se k nim váží. Jako i v jiných knihách tak Polákům přibližuje svůj pohled na Česko a jeho obyvatele. „Je to kniha o lásce k Praze, Češkám a Čechám,“ shrnuje Szczygieł.
obrázek
Texty provázejí fotografie Filipa Springera. Pořídit je se do Prahy vypravil bez Szczygieła, autor si ale přál, aby snímky město zachytily v době, kdy ho má nejraději, tedy v únoru a listopadu. „Ukazují osobní vztah, který jsem si k Praze vytvořil, když jsem na knize pracoval,“ podotýká Springer.
Český překlad zatím není v plánu
Osobní průvodce Prahou má zároveň zachránit nakladatelství, které Szczygieł s přáteli založil a jemuž kvůli krizi klesl výdělek. Novinka, zdá se, pomůže, objednávek přišly tisíce ještě dřív, než šel rukopis vůbec do tisku. Zatím jen v polštině.
„Může být zajímavá pro Poláky, možná i jinde ve světě, ale Češi to asi už všechno znají,“ brání se autor překladu do češtiny. Zda k němu svolí, prý uvidí podle reakcí svých českých přátel na polský originál.
