V hlavním městě zahájily začátkem září provoz dva nové kulturní prostory. Oba mimo centrum Prahy. V areálu bývalého pivovaru v Braníku se otevřel Dům tanečního umění, kde po rekonstrukci památkově chráněné budovy vzniklo zázemí pro taneční školy i profesionální nezávislé soubory. Ve Vršovicích svou první sezonu zahájilo kulturní centrum Vzlet. Své domovské působiště tu našly divadelní soubor Vosto5 i barokní orchestr Collegium 1704.
Budova, kterou nyní obsadil Vzlet, byla za první republiky postavena pro biograf, ve své téměř stoleté historii sloužila ale také skladu filmového archivu a jako multifunkční kulturní prostor. V posledních letech zůstávala nevyužita.
Nové využití, po rekonstrukci provedené městskou částí Praha 10, našla na základě výběrového řízení se společností Ústředna. Ta zastřešuje divadlo Vosto5, orchestr Collegium 1704, zaměřující se na interpretaci staré hudby, a také Kino Pilotů. Rohové místnosti budovy navíc obsadí galerie.
Vzlet od vysokého umění po běžný život
Podle ředitele kulturního centra Vzlet a také člena „vostopětky“ Petra Prokopa jsou ambice Vzletu různorodé. „Snažíme se být rozkročení od vysokého umění až po běžný život, protože máme pocit, že to je úloha kulturního centra dvacátého prvního století,“ shrnul.
A upřesňuje: „Zakládající organizace prezentují vysokou uměleckou kvalitu v případě Collegia 1704, případně tu národní v případě Divadla Vosto5, ale zároveň se snažíme nebýt uzavření a do sebe zahledění. Existujeme mimo centrum a chceme fungovat i na lokální úrovni, aby sem místní rádi chodili.“
Veřejnost Vzletu svou podporu vyjádřila v crowdfundingové kampani, v níž se podařilo vybrat přes jeden a čtvrt milionu korun. Provoz zahájil program pro děti, během podzimu – kromě akcí domovských souborů – Vzlet hostí několik představení z festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu. Pro dětské publikum tu také hraje Studio Damúza.
Jako doma, říkají „obyvatelé“ Domu tanečního umění
Vzlet přeměnil bývalé kino, Dům tanečního umění v Braníku zase našel nové využití pro část bývalého branického pivovaru. Rekonstrukce zachovala dřevěné i industriální prvky architektonicky zajímavé budovy. Jen v místech, kde kdysi bývala pivovarská varna, teď mimo jiné tančí studenti konzervatoře.
„Jsou to prostory, které nám umožní splnit tu veřejnou kulturní a vzdělávací službu, na kterou jsou občané zvyklí, aniž by tušili, za jakých podmínek to dosud vznikalo,“ podotýká manažer školy Antonín Schneider.
Největší sál dopřává tanečníkům prostor skutečného divadelního jeviště. Denně se tu na zkouškách vystřídá až sto čtyřicet studentů. Ještě před prázdninami přitom zkoušeli v tělocvičnách budovy, o kterou se dělili s další školou. Vešel se rovněž sklad pro tři tisíce kostýmů, rekvizity i kulisy. Nejčastěji je převážejí na vystoupení v Divadle na Vinohradech.
Klimatizované zázemí nabízí posilovnu i rehabilitaci, v podkroví jsou vybudovány učebny pro teorii. „V tom jsme trošku provokující avantgarda. Tanečník musí být vzdělaný, nejen proto, aby byl kultivovaným umělcem a dokázal dělat i náročnější věci než pohádky. Doufám, že se dožiju toho, že třeba nějaký bývalý tanečník bude ministrem kultury,“ poznamenává Schneider.
V domě zkouší i Pražský komorní balet. Podobně jako konzervatoristé, jsou i profesionální tanečníci nadšeni z velkorysých prostor, kde je nic neomezuje. „Vždycky jsme byli v nájmu, byli jsme tam dopoledne a kontinuální činnost byla nesmírně náročná. Teď máme krásný baletní sál, máme tady kanceláře, šatny, cítíme se tady jako doma,“ pochvaluje si umělecká šéfka Linda Svidró.
V Domě tanečního umění sídlí i nadace, která pomáhá mimopražským studentům, nebo nový Institut Pavla Šmoka, který mapuje českou nezávislou taneční scénu. Nájemníky postupně mění i zbytek pivovarského areálu. Místa, využívaná v minulých letech převážně jako sklady, se rekonstruují pro kancelářské, vzdělávací, umělecké a komunitní potřeby.
Cirkus a pantomima už scénu má, Dům tance je zatím jen plán
V hlavním městě by do budoucna měl fungovat i Dům tance. S projektem pro proměnu někdejších žižkovských lázní přišla společnost Tanec Praha. „Současný tanec na rozdíl od hudby, divadla, literatury či výtvarného umění nemá vůbec žádné institucionální zázemí,“ upozornila ředitelka Yvona Kreuzmannová.
V domě mají být zkušebny, dílny nebo zázemí pro umělce, součástí plánů je i oživení přilehlého a v současnosti poněkud zanedbaného veřejného prostoru. Náklady na vybudování centra jsou předběžně odhadovány na 150 milionů korun. Kdy Dům Tance vznikne, zatím není stanoveno. Budova v současnosti patří hlavnímu městu a ve správě ji má radnice Prahy 3.
Naopak už před rokem spustila provoz scéna nového cirkusu a pantomimy v bývalém Branickém divadle. Nyní ho pod názvem Divadlo Bravo! provozuje Losers Cirque Company. Prkna sdílí s mimem Radimem Vizvárym, který také jako umělecký šéf řídí od letoška multimediální scénu Národního divadla – Laternu magiku.
