V Ostravě odhalili esenci Věry Špinarové

V Husově sadě mohou Ostravané od úterý potkat Věru Špinarovou. Sochu zpěvačky, která zemřela loni v březnu, tam umístilo město. Plastika v životní velikosti má podle jejího autora Davida Moješčíka vyjádřit esenci Věry Špinarové.

Zpěvačka se sice narodila v Pohořelicích u Brna, po celý život ale byla spjata s ostravskou hudební scénou. Ostravští zastupitelé loni v květnu Špinarové in memoriam udělili Cenu města Ostravy za její mimořádný přínos moravskoslezské metropoli v oblasti kultury.

Socha vznikla na přání centrálního městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Moješčík na ní pracoval od jara. „Chtěl jsem, aby byla spíše esencí Věry Špinarové. Aby ji poznal i člověk, který ji viděl před dvaceti lety, i ten, kdo ji viděl později. Každý si tam z ní něco najde. Není to Věra Špinarová z posledních let, není to ani Věra Špinarová zamlada. Je to prostě Věra Špinarová,“ uvedl sochař. 

Nahrávám video

Zpěvačku zobrazil s roztaženýma rukama, stojící na podstavci připomínajícím gramofonovou desku. „Jednou rukou jakoby pouští mikrofon, který už nemá, minulost je za ní. A druhou rukou, rockerským gestem mírně nahoru, ukazuje už ke světu někde jinde. Stojí uprostřed podstavce s nekonečnou spirálou, může připomínat gramofonovou desku, která je vlastně taky spirála,“ vysvětluje Moješčík.

Věra Špinarová (23. 12. 1951) většinu života prožila v Ostravě, kde se vyučila v oboru chemie-prádelní čištění. Osudem se jí záhy stala hudba. Ve svých 16 letech dostala nabídku na první nahrávku a poté vystupovala s několika kapelami. Stejně tak jako některé její kolegyně na sebe poprvé upoutala v soutěži pěveckých talentů. Klíčovou událostí v jejím životě se stalo angažmá u skupiny Majestic, kde se vystřídala s Marií Rottrovou. Právě s Majesticem nahrála svůj první singl Music Box, který ji ještě jako mladičkou zpěvačku katapultoval mezi špičku tehdejší populární hudby. V roce 1972  pak vydala první sólové album nazvané Andromeda. Poté vystupovala se skupinami Speciál a Notabene. Celkem vydala 13 desek. Proslavily ji písně jako Meteor lásky, Bílá Jawa 250, Raketou na Mars, Měj mě rád nebo Jednoho dne se vrátíš na melodii z filmu Tenkrát na Západě. Od konce osmdesátých let vystupovala čím dál méně, zlom přišel po roce 2000, kdy se opět vrátila na pódia. Její první album z „nové“ éry, které obsahovalo staré hity, si hned koupilo přes 15 tisíc lidí, což jí vyneslo zlatou desku.

Věra Špinarová
Zdroj: ČT24

Moješčík už loni pro obvod vytvořil sochu hudebního skladatele Leoše Janáčka, která je umístěna na Jiráskově náměstí. Je rovněž autorem menší sochy Karla Kryla nainstalované před budovou Českého rozhlasu. Moješčík v minulosti v Ostravě vytvořil například sochu Levitace a je také spoluautorem pomníku Operaci Anthropoid v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
před 8 hhodinami

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
před 15 hhodinami

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
před 17 hhodinami

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
23. 7. 2026

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
23. 7. 2026

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.