V Ostravě odhalili esenci Věry Špinarové

V Husově sadě mohou Ostravané od úterý potkat Věru Špinarovou. Sochu zpěvačky, která zemřela loni v březnu, tam umístilo město. Plastika v životní velikosti má podle jejího autora Davida Moješčíka vyjádřit esenci Věry Špinarové.

Zpěvačka se sice narodila v Pohořelicích u Brna, po celý život ale byla spjata s ostravskou hudební scénou. Ostravští zastupitelé loni v květnu Špinarové in memoriam udělili Cenu města Ostravy za její mimořádný přínos moravskoslezské metropoli v oblasti kultury.

Socha vznikla na přání centrálního městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Moješčík na ní pracoval od jara. „Chtěl jsem, aby byla spíše esencí Věry Špinarové. Aby ji poznal i člověk, který ji viděl před dvaceti lety, i ten, kdo ji viděl později. Každý si tam z ní něco najde. Není to Věra Špinarová z posledních let, není to ani Věra Špinarová zamlada. Je to prostě Věra Špinarová,“ uvedl sochař. 

Nahrávám video
Věra Špinarová se vrátila do Ostravy v bronzové podobě
Zdroj: ČT Ostrava

Zpěvačku zobrazil s roztaženýma rukama, stojící na podstavci připomínajícím gramofonovou desku. „Jednou rukou jakoby pouští mikrofon, který už nemá, minulost je za ní. A druhou rukou, rockerským gestem mírně nahoru, ukazuje už ke světu někde jinde. Stojí uprostřed podstavce s nekonečnou spirálou, může připomínat gramofonovou desku, která je vlastně taky spirála,“ vysvětluje Moješčík.

Věra Špinarová (23. 12. 1951) většinu života prožila v Ostravě, kde se vyučila v oboru chemie-prádelní čištění. Osudem se jí záhy stala hudba. Ve svých 16 letech dostala nabídku na první nahrávku a poté vystupovala s několika kapelami. Stejně tak jako některé její kolegyně na sebe poprvé upoutala v soutěži pěveckých talentů. Klíčovou událostí v jejím životě se stalo angažmá u skupiny Majestic, kde se vystřídala s Marií Rottrovou. Právě s Majesticem nahrála svůj první singl Music Box, který ji ještě jako mladičkou zpěvačku katapultoval mezi špičku tehdejší populární hudby. V roce 1972  pak vydala první sólové album nazvané Andromeda. Poté vystupovala se skupinami Speciál a Notabene. Celkem vydala 13 desek. Proslavily ji písně jako Meteor lásky, Bílá Jawa 250, Raketou na Mars, Měj mě rád nebo Jednoho dne se vrátíš na melodii z filmu Tenkrát na Západě. Od konce osmdesátých let vystupovala čím dál méně, zlom přišel po roce 2000, kdy se opět vrátila na pódia. Její první album z „nové“ éry, které obsahovalo staré hity, si hned koupilo přes 15 tisíc lidí, což jí vyneslo zlatou desku.

Věra Špinarová
Zdroj: ČT24

Moješčík už loni pro obvod vytvořil sochu hudebního skladatele Leoše Janáčka, která je umístěna na Jiráskově náměstí. Je rovněž autorem menší sochy Karla Kryla nainstalované před budovou Českého rozhlasu. Moješčík v minulosti v Ostravě vytvořil například sochu Levitace a je také spoluautorem pomníku Operaci Anthropoid v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...