V Opavě zažila nelehké dětství, lásku jí dala lvice Elsa. Komiks vypráví příběh Joy Adamsonové

Nahrávám video
Komiks vypráví příběh Joy Adamsonové
Zdroj: ČT24

Spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat Joy Adamsonová se proslavila autobiografickým Příběhem lvice Elsy, známým i z hollywoodského zpracování. Méně známý je fakt, že se autorka spojovaná s Afrikou narodila v Opavě, a právě ve slezském městě o slavné rodačce nedávno vytvořili komiks Dlouhé safari z Opavy do Keni.

Komiks připravili spisovatelka Zuzana Beranová a ilustrátor Oldřich Hyvnar. „Největší výzvou pro mě bylo převést košatý a bohatý život Joy Adamsonové do textů v bublinách. Neznamená to zjednodušení. Příběh jsem musela pečlivě vystavět na omezeném prostoru tak, abych podchytila i hluboké motivy,“ přiznala Beranová.

Otec jí říkal Fritzi

Joy Adamsonová se narodila v lednu 1910 do rodiny stavebního rady v Opavě jako Friederike Victoria Gessnerová. „Joyino dětství v Opavě nebylo šťastné. Setkala se s odmítavou matkou a se sadistickým otcem. On si vždycky přál kluka, říkal ji Fritzi, nutil ji oblékat se do chlapeckých šatů,“ prozradila autorka komiksu.

Ve dvanácti letech se malá Joy odstěhovala za babičkou do Vídně. Tehdy začala její honba za celoživotní láskou. „Postupně si vsugerovala, že existuje láska bez hranic. Nebyla ji schopna nalézt u lidské bytosti a nakonec ji našla až u lvice Elsy,“ vypráví Beranová. Lvíče se Adamsonové podařilo vychovat a navrátit do přírody. Její muž George Adamson zakládal v Africe národní parky.

Z filmu Volání divočiny
Zdroj: ČT

Kniha, která popisuje přátelství lvice a osamělé ženy, se stala celosvětovým bestsellerem. Příběh lvice Elsy byl přeložen do téměř třicítky jazyků. Úspěch Joy Adamsonové posílil i následné filmové Volání divočiny. „Toto všechno způsobilo, že lidé se začali na Afriku dívat jinak. Nejen jako na kontinent, kam se jezdí zvířata zabíjet, ale kde se také zvířata chrání,“ podotýká Beranová.

Co nejvěrněji

Komiks je primárně určen malým čtenářům, život Joy Adamsonové chce ale vyprávět bez příkras. Včetně její násilné smrti. O co největší přesnost šlo i kreslíři Oldřichu Hyvnarovi. „Musel jsem nastudovat hodně fotografií i textu, studoval jsem uniformy policistů v Keni, oblečení domorodců i zbraně. Jsem puntičkář, a když něco kreslím, musí to odpovídat době,“ upřesnil. Měl možnost nahlédnout i do rodinného alba Joy Adamsonové.

Komiks o slavné rodačce pokřtili v Opavě za zvuku afrických rytmů a s jejím oblíbeným nápojem – vermutem. Knižní novinka je ke koupi v tamním Turistickém informačním centru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 1 mminutou

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 21 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...