Na míru baletu Moravského divadla zpracovali italští choreografové dva kusy inspirované světoznámými melodiemi. Přesto diváci nemohou čekat klasiku ani v současném pojetí Ravelovy skladby Bolero ani v převyprávění příběhu Bizetovy operní Carmen. Obě choreografie uvádí divadlo během jednoho večera.
V olomouckém baletu Bolero kritizuje narcismus a Carmen si trvá na svých právech
Moravské divadlo uvádí baletní choreografie Bolero & Carmen (zdroj: ČT24)
Riccardo De Nigris do Olomouce svou dynamickou choreografii už dovezl, upravil ji ale na míru tamnímu souboru. Bolero rozdělil na dvě části. První nazvaná Narcista charakterizuje živá a moderní hudba skladatele Massima Margarii.
„Je energičtější, protože tam zní moderní a techno hudba,“ popisuje De Nigris. „Druhá část obsahuje fantastickou hudbu Ravelova Bolera,“ doplnil.
De Nigris vnímá v původně baletní skladbě z počátku minulého století a skladbě současného autora tematické propojení. Jeho Bolero poukazuje na sebestřednost ve společnosti. Jako zásadní vnímá současný trend snahy o dokonalost a úspěch podpořený sociálními sítěmi. „Choreografie přináší na scénu obraz života, v němž prezentuji dva typy narcismu. Ten dobrý i ten špatný,“ vysvětlil.
Carmen bez růže a rozevlátých sukní
Choreografické části večera jsou odlišeny barevně. Zatímco Bolero přitahuje pozornost oranžovou barvou, Carmen je možná překvapivě vyvedena černobíle. Choreograf Giorgio Madia se záměrně vyhnul červené barvě, růžím a rozevlátým sukním, které k příběhu vášnivé Carmen patří.
Bolero v choreografii Riccarda De Nigrise
„Carmen vypráví o nezávislé moderní ženě. V éře romantismu to byla špatná žena, která je egoistická, myslí jen na sebe a chce být svobodná,“ podotýká choreograf.
A dodává: „Romantismus byl ale něco jiného než současnost. Ona jen trvá na svých právech. Říká: ‚Jsem, jaká jsem. Ano, svět se točí kolem mě, ale já si stojím za svým a raději zemřu, než bych to měnila.'“
Pro Giorgia Madiu je důležité vykreslit vztahy. Svou choreografii popisuje jako neoklasický styl s prvky moderny a akrobacie. Vycházel z jednoaktového baletu, který v roce 1967 na motivy Bizetovy opery vytvořil Rodion Ščedrin pro svou manželku, baletku Maju Pliseckou.