V Obecním domě dnes zazpívá Dagmar Pecková

Praha - Dagmar Pecková si pro své vystoupení ve Smetanově síni pražského Obecního domu připravila zajímavý a neotřelý program, který dá vyniknout jejímu dramatickému projevu. Koncert Peckové je vzácnou příležitostí vidět umělkyni žijící již několik let se svou rodinou v Německu. Její společné vystoupení se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK pod vedením Jiřího Bělohlávka je součástí Velikonočního festivalu Praha, který se koná do 14. dubna v kostele sv. Šimona a Judy a v pražském Obecním domě.

Na programu bude Adagietto ze Symfonie č. 5 Gustava Mahlera. Dále zazní několik písní Alexandra Zemlinského na texty belgického básníka Maurice Maeterlincka a Symfonie č. 4 c moll Veliká noc Josefa Bohuslava Foerstera.

Pátou symfonii začal GUSTAV MAHLER komponovat v létě 1898 v Maierniggu, dokončena byla v létě 1902, kdy Mahler trávil v Maierniggu první společné léto s Almou, která se v březnu toho roku stala jeho ženou. Premiéra se uskutečnila 18. října 1904 v provedení Gürzenichova orchestru v Kolíně nad Rýnem za skladatelova řízení. Symfonie je monumentálně založené pětivěté dílo. Tematický materiál stojí velmi blízko písním na texty Friedricha Rückerta, jež vznikaly ve stejném období. Již za půl roku po světové premiéře – 2. března 1905 –  zazněla symfonie v Praze v provedení orchestru Nového německého divadla za řízení Leo Blecha.

„Adagietto bylo Mahlerovým vyznáním lásky k Almě! Poslal jí rukopis místo dopisu. Nepřipsal ani slovo a ona pochopila (oba mi to vyprávěli!),“ připsal na první stránku provozovacího materiálu symfonie dirigent Willem Mengelberg.

Čtvrtá věta symfonie Adagietto se často uvádí samostatně. Její popularitu ještě zvýšil film Luchina Viscontiho z roku 1970 Smrt v Benátkách podle Thomase Manna, kde tvoří hudební doprovod.

Šest písní (Sechs Gesänge) op. 13 ALEXANDRA ZEMLINSKÉHO (1871–1942) na texty belgického básníka Maurice Maeterlincka (1862–1949) vzniklo v letech 1910–13. Zemlinsky zhudebnil čtyři zvolené texty roku 1910 nejprve s klavírním doprovodem. O tři roky později je zinstrumentoval a v této podobě je 31. března 1913 provedl Arnold Schönberg v Berlíně. Další dvě písně cyklu zkomponoval Zemlinsky roku 1913 a zinstrumentoval je roku 1922.

Symfonie č. 4 c moll op. 54 JOSEFA BOHUSLAVA FOERSTERA (1859–1951) vznikla za skladatelova pobytu ve Vídni, kde žil v letech 1903–1918. Její název Veliká noc napovídá mysterijní pozadí inspirace, nesené Foersterovou hlubokou vírou. Symfonie byla poprvé provedena 22. listopadu 1905 Českou filharmonií za řízení Oskara Nedbala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 10 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 14 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 15 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...