V Obecním domě dnes zazpívá Dagmar Pecková

Praha - Dagmar Pecková si pro své vystoupení ve Smetanově síni pražského Obecního domu připravila zajímavý a neotřelý program, který dá vyniknout jejímu dramatickému projevu. Koncert Peckové je vzácnou příležitostí vidět umělkyni žijící již několik let se svou rodinou v Německu. Její společné vystoupení se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK pod vedením Jiřího Bělohlávka je součástí Velikonočního festivalu Praha, který se koná do 14. dubna v kostele sv. Šimona a Judy a v pražském Obecním domě.

Na programu bude Adagietto ze Symfonie č. 5 Gustava Mahlera. Dále zazní několik písní Alexandra Zemlinského na texty belgického básníka Maurice Maeterlincka a Symfonie č. 4 c moll Veliká noc Josefa Bohuslava Foerstera.

Pátou symfonii začal GUSTAV MAHLER komponovat v létě 1898 v Maierniggu, dokončena byla v létě 1902, kdy Mahler trávil v Maierniggu první společné léto s Almou, která se v březnu toho roku stala jeho ženou. Premiéra se uskutečnila 18. října 1904 v provedení Gürzenichova orchestru v Kolíně nad Rýnem za skladatelova řízení. Symfonie je monumentálně založené pětivěté dílo. Tematický materiál stojí velmi blízko písním na texty Friedricha Rückerta, jež vznikaly ve stejném období. Již za půl roku po světové premiéře – 2. března 1905 –  zazněla symfonie v Praze v provedení orchestru Nového německého divadla za řízení Leo Blecha.

„Adagietto bylo Mahlerovým vyznáním lásky k Almě! Poslal jí rukopis místo dopisu. Nepřipsal ani slovo a ona pochopila (oba mi to vyprávěli!),“ připsal na první stránku provozovacího materiálu symfonie dirigent Willem Mengelberg.

Čtvrtá věta symfonie Adagietto se často uvádí samostatně. Její popularitu ještě zvýšil film Luchina Viscontiho z roku 1970 Smrt v Benátkách podle Thomase Manna, kde tvoří hudební doprovod.

Šest písní (Sechs Gesänge) op. 13 ALEXANDRA ZEMLINSKÉHO (1871–1942) na texty belgického básníka Maurice Maeterlincka (1862–1949) vzniklo v letech 1910–13. Zemlinsky zhudebnil čtyři zvolené texty roku 1910 nejprve s klavírním doprovodem. O tři roky později je zinstrumentoval a v této podobě je 31. března 1913 provedl Arnold Schönberg v Berlíně. Další dvě písně cyklu zkomponoval Zemlinsky roku 1913 a zinstrumentoval je roku 1922.

Symfonie č. 4 c moll op. 54 JOSEFA BOHUSLAVA FOERSTERA (1859–1951) vznikla za skladatelova pobytu ve Vídni, kde žil v letech 1903–1918. Její název Veliká noc napovídá mysterijní pozadí inspirace, nesené Foersterovou hlubokou vírou. Symfonie byla poprvé provedena 22. listopadu 1905 Českou filharmonií za řízení Oskara Nedbala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 22 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...