Moskva - V síni Manéž v centru Moskvy byla otevřena výstava obrazů, které na tom samém místě měly být k vidění už jednou - před padesáti lety. Práce ruských abstraktních malířů tehdy ale vyvolaly pobouření sovětského vůdce Nikity Chruščova. Výstava třinácti děl má připomenout krach této expozice, který v roce 1962 na několik desetiletí v sovětském bloku zpečetil nadvládu socialistického realismu.
Kurátorka výstavy Darja Kurďukovová s velkým úsilím vyhledala kdysi zatracovaná díla umělců, kteří po Chruščovově kritice dlouhá léta nesměli vystavovat. Chruščov tehdy mladé avantgardní umělce označil za břídily a mazaly a svůj odsudek doprovodil narážkami na jejich sexuální orientaci. Podle svědků na jeden z obrazů Chruščov dokonce plivl. Expozice nebyla přístupná veřejnosti ani jeden celý den.
- Z výstavy v moskevské Manéži zdroj: Moscow museum of modern art
- Z výstavy v moskevské Manéži zdroj: Moscow museum of modern art
Jak vyplývá z archivních dokumentů, výstava byla v roce 1962 uspořádána narychlo a dokonce z iniciativy samotného šéfa kulturního oddělení ústředního výboru komunistické strany. V Moskvě se spekulovalo, že šlo o záměrnou provokaci ortodoxních stalinistů, kteří chtěli Chruščova poštvat proti umělcům vzpírajícím se stranické linii.
Pokud tomu tak skutečně bylo, záměr se dokonale vydařil. Chruščov nešetřil emotivní kritikou a obrazy putovaly do trezoru. Tehdejší hlavní organizátor výstavy Elij Beljutin, který letos v Moskvě zemřel ve věku 86 let, přišel o svůj ateliér a musel se uchýlit za Moskvu do obce Abramcevo.
Podle některých ruských historiků právě skandál na prosincové výstavě v roce 1962 definitivně ukončil etapu chruščovovského „oteplení“ a odstartoval dekády stagnace v Sovětském svazu.
