V Montrealu opět rozhodnou o osudu pana Nováka

Montreal - Kinoautomat označovaný za první interaktivní film světa se po 45 letech vrací do Montrealu. Diváky v Kanadě ohromil už na světové výstavě EXPO '67, kde byl poprvé představen veřejnosti. Dcera autora projektu Radúze Činčery Alena ho dnes uvede v rámci festivalu quebeckého filmu.

Projekt Kinoautomat: Člověk a jeho dům byl první interaktivní film na světě, ve kterém diváci mohli zasahovat do děje. Film se vždy v určitém napínavém momentě zastavil, na jeviště před plátno vyšel moderátor a vyzval diváky, aby pomocí dvou tlačítek ve většinovém hlasování rozhodli, jak bude příběh pokračovat.

Snímek byl pojat jako situační komedie a jeho zápletka se točí okolo obyvatel jednoho činžovního domu, hlavní hrdina pan Novák je zároveň i průvodcem příběhu. Filmovou část Kinoautomatu tvořily situační komedie z tvůrčí dílny Pavla Juráčka, Miroslava Horníčka, Jána Roháče, Vladimíra Svitáčka a Radúze Činčery s Miroslavem Horníčkem v hlavní roli. Spolu s ním se v interaktivním projektu objevili Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová či Libuše Švormová.

Režisérkou zrekonstruované verze i jeho cizojazyčných variant je dokumentaristka Alena Činčerová. „V Montrealu budeme hrát původní film opatřený francouzskými titulky,“ prozradila. Jevištního partu Miroslava Horníčka se ujme kanadský herec Patrick Hivon. Zájem o vstupenky už projevili i pamětníci, kteří na EXPO viděli Kinoautomat s anglicky mluvícím Horníčkem na scéně.

„Pan Horníček tehdy neuměl ani slovo anglicky a celý jevištní part se proto během několika týdnů naučil jen jako soustavu zvuků, kterým však pranic nerozuměl. Táta vyprávěl, že až do okamžiku, kdy Horníček poprvé vylezl před lidi, kteří se opravdu smáli v místě, kde tušil, že by se měli smát, tak vůbec nevěřil, že jeho angličtina může fungovat. A ona opravdu fungovala,“ zavzpomínala Činčerová v rozhovoru pro Kino Světozor, kde měl Kinoautomat obnovenou pražskou premiéru po 35 letech v květnu 2007.

České publikum totiž mělo možnost zhlédnout projekt na filmovém plátně jen v rozmezí jednoho roku v letech 1971 - 1972, právě k Kině Světozor. Poté byl film kvůli nepohodlnosti a neoblíbenosti tvůrců zakázán. Radúz Činčera jako československý občan navíc svůj vynález ani nemohl prodat, práva byla zcela v rukou státní organizace.

5 minut
Rozhovor s Alenou Činčerovou
Zdroj: ČT24

Film tak nakonec získala neznámá zájemkyně za minimální obnos jako umoření dluhu ČSSR týkajícího se nákupu jiného filmu. Je známo, že se Kinoautomat objevil v Texasu roku 1968, pak se po něm opět slehla zem. V roce 1974 se podařilo jistému americkému producentovi práva od nové majitelky vysoudit a Činčerův projekt opět spatřila veřejnost, tentokrát na světové výstavě EXPO '74 ve Spokane ve státě Washington.

Obnovenou světovou premiéru měl Kinoautomat v roce 2006 v Londýně. Potlesk od té doby sklidil v deseti zemích - USA, Itálii, Švýcarsku, Belgii nebo Švédsku. V Praze se naposledy promítal před dvěma lety. „Mým přáním je, se ještě vrátit. Záleží, jak se domluvíme s vedením Kina Světozor, kde bychom rádi udělali jednou měsíčně pravidelné představení,“ přeje si Činčerová, podle níž se lidé o interaktivní projekt jejího otce stále zajímají. Od dubna 2008 ho mohou zájemci získat aspoň na DVD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...