Pražské Studio DVA se inspirovalo slavnou knihou Antoina de Saint-Exupéryho. Novou inscenaci Malého prince nastudoval Jan Cina. Je představitelem titulní a v této divadelní verzi také jediné role.
Malého prince vydal Exupéry v roce 1943, kdy sloužil jako letec během druhé světové války. Kniha s návodem, čemu se dá v životě věřit, se stala spolu s Biblí a Pinocchiem nejpřekládanější na světě.
Ve Studiu DVA Exupéryho příběh nekopírují. Nefungovalo by to, domnívá se spoluautor scénáře a režisér Šimon Caban. „Inspirovali jsme se dětským vnímáním světa, které se nechá velice rychle něčím nadchnout, hned zase zklamat, chvíli je smutné, pak veselé,“ vysvětluje. „Při přípravě představení jsme zjistili, jak tu knížku vnímá každý jinak,“ přidává důvod, proč je knihu obtížné doslovně převést na jeviště, Jan Cina.
Inscenace tak není dramatizací knihy, spíše vznikla na její motivy. Zatímco v předloze vypráví příběh Malého prince letec, který ztroskotal na poušti, v divadelní verzi se role obrátily. Vyprávění se ujímá samotný Malý princ, který se ze své malé planetky vrací zpět na Zemi, stýská se mu totiž po letci. A vzpomíná na příhody s ním.
Jeviště Studia DVA se kvůli inscenaci proměnilo ve velkou laboratoř a také hvězdárnu, z níž má Malý princ všechny hvězdy na nebi téměř na dosah. Příběh utváří i symfonická hudba Kryštofa Marka, který k ní složil rovněž písňové texty.
Malého prince lze v současnosti potkat také v Laterně magice. Fantaskní svět na této scéně Národního divadla vznikl podle fantazie režiséra Vladimíra Morávka.
