Recenze: Malý princ přistál v Laterně magice na planetě chaosu

Režisér Vladimír Morávek se pro svou novou autorskou inscenaci inspiroval jednou z nejslavnějších knih moderní literatury, Malým princem Antoina de Saint-Exupéryho. Celovečerní dílo je jedinou premiérou pražské Laterny magiky v právě probíhající sezoně. A popravdě Malý princ velký dojem neudělal.

Předlohou představení je ikonický, částečně autobiografický příběh, v němž letadlo autora havaruje v poušti. Setkává se tam s Malým princem, který přichází z jiné planety a spřátelí se s ním. Ten mu vypráví o svém putování vesmírem, o planetách, které navštívil předtím, než se dostal na Zemi, o tom, jak hledá svou spřízněnou duši…

Je bezpochyby těžké adaptovat literární klasiku tak, aby zůstala zachována její atmosféra. V Morávkově pojetí nechybí originální postavy jako Had, Růže, Liška, Král, Domýšlivec, Pijan či Byznysmen z putování Malého prince po sedmi planetách. Přidal i další figury, které jsou spíš symbolické, Malý princ má například své starší alter ego.

Malý princ
Zdroj: Národní divadlo Praha/Pavel Nesvadba

Záplava charakterů a jejich vstupů se ale brzy po začátku představení stává nepřehlednou. Mozaika surreálních obrazů postrádá jednotící linku, její pomalé tempo nijak nenabírá na obrátkách a brzy se tříští. Vzniká babylonské zmatení, divoký rej, v němž se po nějaké době neorientují myslím ani dospělí, natož děti od osmi let, jimž je inscenace dle programu určena.

Hudbu vytvořil skladatel Zbyněk Matějů, kompozicí se prolínají různé hlasy a předimenzované zvukové efekty, což ještě více napomáhá zmatečnosti na jevišti. Autorem choreografie tanečních čísel, kterých je v inscenaci pomálu a nedostávají dostatečný prostor a v celém tom mumraji bohužel zanikají, je Libor Vaculík.

Nahrávám video
Reportáž: Malý princ v Laterně magice
Zdroj: ČT24

Veškeré dění na scéně se odehrává ve velmi tlumeném světle, kouřové šero odvádí pozornost na horizont jeviště. Scénografii vytvořil architekt Daniel Dvořák, který se v ní částečně vrátil k principu „laternovského“ polyekranu. Scénu tedy lemují desítky malých obrazovek s projekcemi a nejrůznějšími pohyblivými motivy, které jako obrovský kaleidoskop ani na chvíli nepřestanou problikávat a proměňovat se. Cválají tam desítky koní, kvetou růže, objevují se hlavní postavy, političtí řečníci, shluky čísel…

Principy Laterny magiky už ale dávno nejsou tím, čím bývaly v době, kdy vznikly. Propojení projekce a živé divadelní akce se dnes stalo běžnou záležitostí a v jednadvacátém století plném počítačových technologií není vůbec jednoduché jím překvapit a zaujmout. Takže byť je projekce propracovaná, celkový dojem z představení nezachrání.

Malý princ
Zdroj: Národní divadlo Praha/Pavel Nesvadba

Ve výsledném tvaru mizí křehkost a poetika originálního příběhu. To, co je v předloze tím nejdůležitějším, splývá v jeden velký chaos. Přes veškerou snahu porozumět srdcem, jak zní jeden z leitmotivů Malého prince, se to u tohoto jevištního zpracování asi mnoha divákům nepodařilo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 14 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 15 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...