Recenze: Malý princ přistál v Laterně magice na planetě chaosu

Režisér Vladimír Morávek se pro svou novou autorskou inscenaci inspiroval jednou z nejslavnějších knih moderní literatury, Malým princem Antoina de Saint-Exupéryho. Celovečerní dílo je jedinou premiérou pražské Laterny magiky v právě probíhající sezoně. A popravdě Malý princ velký dojem neudělal.

Předlohou představení je ikonický, částečně autobiografický příběh, v němž letadlo autora havaruje v poušti. Setkává se tam s Malým princem, který přichází z jiné planety a spřátelí se s ním. Ten mu vypráví o svém putování vesmírem, o planetách, které navštívil předtím, než se dostal na Zemi, o tom, jak hledá svou spřízněnou duši…

Je bezpochyby těžké adaptovat literární klasiku tak, aby zůstala zachována její atmosféra. V Morávkově pojetí nechybí originální postavy jako Had, Růže, Liška, Král, Domýšlivec, Pijan či Byznysmen z putování Malého prince po sedmi planetách. Přidal i další figury, které jsou spíš symbolické, Malý princ má například své starší alter ego.

Malý princ
Zdroj: Národní divadlo Praha/Pavel Nesvadba

Záplava charakterů a jejich vstupů se ale brzy po začátku představení stává nepřehlednou. Mozaika surreálních obrazů postrádá jednotící linku, její pomalé tempo nijak nenabírá na obrátkách a brzy se tříští. Vzniká babylonské zmatení, divoký rej, v němž se po nějaké době neorientují myslím ani dospělí, natož děti od osmi let, jimž je inscenace dle programu určena.

Hudbu vytvořil skladatel Zbyněk Matějů, kompozicí se prolínají různé hlasy a předimenzované zvukové efekty, což ještě více napomáhá zmatečnosti na jevišti. Autorem choreografie tanečních čísel, kterých je v inscenaci pomálu a nedostávají dostatečný prostor a v celém tom mumraji bohužel zanikají, je Libor Vaculík.

Nahrávám video

Veškeré dění na scéně se odehrává ve velmi tlumeném světle, kouřové šero odvádí pozornost na horizont jeviště. Scénografii vytvořil architekt Daniel Dvořák, který se v ní částečně vrátil k principu „laternovského“ polyekranu. Scénu tedy lemují desítky malých obrazovek s projekcemi a nejrůznějšími pohyblivými motivy, které jako obrovský kaleidoskop ani na chvíli nepřestanou problikávat a proměňovat se. Cválají tam desítky koní, kvetou růže, objevují se hlavní postavy, političtí řečníci, shluky čísel…

Principy Laterny magiky už ale dávno nejsou tím, čím bývaly v době, kdy vznikly. Propojení projekce a živé divadelní akce se dnes stalo běžnou záležitostí a v jednadvacátém století plném počítačových technologií není vůbec jednoduché jím překvapit a zaujmout. Takže byť je projekce propracovaná, celkový dojem z představení nezachrání.

Malý princ
Zdroj: Národní divadlo Praha/Pavel Nesvadba

Ve výsledném tvaru mizí křehkost a poetika originálního příběhu. To, co je v předloze tím nejdůležitějším, splývá v jeden velký chaos. Přes veškerou snahu porozumět srdcem, jak zní jeden z leitmotivů Malého prince, se to u tohoto jevištního zpracování asi mnoha divákům nepodařilo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 11 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...