V Kapském Městě poprvé v náležité výpravě uvedli operu Dalinda. V koncertním provedení ji už mohlo slyšet předtím publikum v Berlíně. Světovou premiéru ovšem původně měl tento kus mít v Opavě. A aby místopisných informací nebylo málo – operní drama odehrávající se ve středověké Sýrii sice napsal v devatenáctém století italský skladatel Gaetano Donizetti, našlo se ale teprve nedávno v Neapoli.
V Itálii ji zakázali, v Opavě škrtli. Premiéry se Dalinda dočkala až v JAR
Dalinda se v hlavním městě Jihoafrické republiky hrála začátkem září. V italském originále s titulky v angličtině a xhoštině. Do inscenování se pustil operní studentský soubor Univerzity v Kapském Městě a propagoval ho jako vůbec první kompletní nastudování této opery, která vznikla v devatenáctém století. Bezmála dvě stě let ale byla zapomenuta.
Původní premiéru měla mít Dalinda už v roce 1838, jenže zůstala v šuplíku svého autora, italského operního skladatele Gaetana Donizettiho. Slavnostní uvedení zmařila cenzura, vadily „skandální“ scény vražd.
Snaha obejít cenzuru
Donizetti se musel cítit frustrovaně. Dalinda totiž vznikla, když přepsal jinou svou operu Lucrezia Borgia inspirovanou nemanželskou dcerou pozdějšího papeže Alexandra VI. Učinil tak ve snaze obejít cenzory, jimž vadilo vraždění už u Lucrezie. V obou operách několik postav skončí otráveno.
Děj Dalindy zasadil Donizetti na konec dvanáctého století v Sýrii, do závěru třetí křížové výpravy. Titulní hrdinka Dalinda se pohybuje ve světě moci, lásky a politiky. Je manželkou obávaného muslimského vůdce, dcerou vládce, který má na rukou krev, a zoufalou matkou nemanželského syna – navíc křesťanského rytíře. Musí využít veškerý svůj důvtip, aby udržela křehký mír a zároveň se vypořádala s následky svých vlastních tužeb.
Postava Dalindina otce je založena na skutečném předobraze – Hasanu-ibn-Sabbáhovi, zakladateli středověké sekty, která proslula především nájemnými vraždami vlivných osob. Univerzita v Kapském Městě nicméně uvádí, že ve scénografii se rozhodla pro stylizaci. Spíš než jako lidé z konkrétního historického období tak postavy působí jako z fantasy, přičemž abstraktnost má zdůraznit nadčasovost témat.
Donizetti zanevřel na Neapol
V době – nakonec neuskutečněné – premiéry neprožíval Donizetti příliš dobré časy. Komponistův osobní život poznamenala v krátké době smrt jeho rodičů i manželky, navíc ani profesní kariéra se nevyvíjela podle jeho představ. Nestal se ředitelem konzervatoře, jak očekával, a tak po šestnácti letech v Neapoli přesídlil do Paříže. Jednou z posledních kapek byla nepochybně i přísná umělecká cenzura. Někdy v té době se rukopis Dalindy ztratil.
Donizetti zemřel o deset let později, život mu ukrátila syfilida. Žil pouhé půlstoletí, ale zanechal po sobě nemálo děl, jen oper zkomponoval přes sedmdesát. Nebyl zázračným dítětem, nicméně dostalo se mu – díky strýci, rovněž hudebnímu skladateli a pedagogovi Johannu Simonu Mayrovi – solidního hudebního vzdělání a doporučení, což bylo víc, než mohl jako dítě z chudé rodiny v Bergamu čekat.
Proslul mimořádně rychlým komponováním, své zřejmě nejznámější dílo, operu Nápoj lásky s oblíbenou tenorovou árií Una furtiva lagrima (Potají slza skanula), prý složil za pouhých čtrnáct dní.
Partitura Dalindy byla náhodně objevena v roce 2022 v knihovně neapolské konzervatoře, když italská muzikoložka Eleonora Di Cintiová připravovala kritické vydání už zmíněné Donizettiho opery Lucrezia Borgia. Opětovné sestavení celé opery si vyžádalo pečlivý výzkum. Di Cintiová vypátrala části operní skladby nejen v Neapoli či v Donizettiho rodném Bergamu, kam se skladatel vrátil dožít, ale také v Paříži.
Světová premiéra měla být v Opavě
Prvního uvedení před publikem se Dalinda konečně dočkala loni v květnu v berlínském Konzerthausu. Šlo ale jen o poloscénickou verzi. Ta plnohodnotná se měla odehrát loni na podzim v Opavě, kam klikaté cesty Dalindu také dovedly. Konkrétně do tamního Slezského divadla.
Podle tehdejšího ředitele Aleše Kománka se světovou premiéru na slezské scéně podařilo zajistit díky členství divadla v mezinárodních institucích. Ze zahraničí byli i inscenátoři, kteří měli operu v Opavě realizovat. Na režii se počítalo s Alessiem Pizzechem, orchestr měl řídit dirigent Damiano Binetti, oba jsou Italové.
Stejně jako operním hrdinům i inscenátorům jejich příběhu ale zkomplikovala plány politika, když se v divadle vyměnilo vedení. Slezské divadlo je městskou příspěvkovou organizací a opavská radnice se rozhodla Kománka odvolat kvůli ekonomickým a personálním pochybením.
Kománek nařčení z chyb odmítá. „Divadlo se z mého pohledu stává obětí politických tlaků a manipulací,“ uvedl mimo jiné a obrátil se na soud. Krajský soud v Ostravě letos v září – tedy shodou okolností v době světové premiéry Dalindy – potvrdil rozhodnutí nižší instance, která Kománkovy žaloby proti městu a divadlu zamítla. Spor ale může ještě pokračovat dovoláním.
Otázka peněz
Opavský náměstek primátora pro kulturu Pavel Meletzký (ANO) jako jeden z příkladů Kománkovy nezodpovědné finanční politiky uváděl právě plány na uvedení opery Dalinda. Město prý postrádalo požadované informace, na kolik realizace představení přijde. Ze světové premiéry po Kománkově odchodu nakonec sešlo, v programu slezské scény ji nahradil Verdiho Nabucco.
„Stáli jsme před nelehkým úkolem zhodnotit, zda je zdejší divadlo schopno finančně zajistit v takové míře, v jaké bylo předkládáno bývalým vedením divadla, produkci opery Dalinda. Právě s ohledem na tyto aspekty jsme došli k závěru toto dílo nezařadit mezi premiéry nastávající divadelní sezony,“ vysvětlila loni v červenci Lucie Krásová dočasně pověřená vedením divadla.
„Půjde o velkou mezinárodní ostudu a znevěrohodnění opavského divadla,“ namítl tehdy Kománek. Za světovou premiérou tak operní diváci museli do Kapského Města.