V Haagu pláče Saul, už ví, že je

Mezinárodnímu týmu expertů se po padesáti letech pochyb a osmi letech práce podařilo potvrdit autenticitu Rembrandtova plátna David a Saul. Starozákonní výjev, který jeho majitelé v minulosti rozřezali a znovu sešili, se nyní v haagském muzeu Mauritshuis znovu představuje na speciální výstavě.

Na intimním výjevu budoucí král David hraje na harfu pro stárnoucího panovníka Saula. Ten si, dojatý hudbou, utírá slzu závěsem. Pozice postav, mistrné zvládnutí šerosvitu a původ směřovaly do dílny jednoho z nejlepších barokních malířů, Holanďana Rembrandta van Rijna. O autorství díla ale až do letošního roku vládly pochyby.

3 minuty
UDÁLOSTI: Znovunalezený Rembrandt
Zdroj: ČT24

Rembrandtova malba Saul a David vznikla ve dvou etapách v polovině 17. století a poprvé se objevila v roce 1830 na pařížské aukci. Obchodovalo se s ní několik dekád a v této době také podle odhadů kunsthistoriků došlo k rozříznutí obrazu na dva kusy – jeden se Saulem a jeden s Davidem – a k jeho následnému sešití. „Obraz je ve skutečnosti vytvořený z patnácti kusů plátna. Tři hlavní a pak ještě kousky na doplnění. Opravdová slátanina,“ uvádí ředitelka muzea Mauritshuis Emilie Gordenkerová.

Rembrandt, který přestal být Rembrandtem

V roce 1898 obraz koupil pro sbírky muzea Mauritshuis jejich ředitel Abraham Bredius a ani on nepochyboval o tom, že pořizuje mistra nizozemského zlatého věku. Ke zpochybnění autorství došlo teprve v padesátých a šedesátých letech, kdy uznávaný znalec Rembrandtova díla Horst Gerson rodáka z Leydenu jako možného autora vyloučil.

„Nemohl identifikovat obraz Rembrandta, protože tam vlastně ani žádný jeho obraz nebyl,“ vysvětluje restaurátorka starozákonního výjevu Carol Pottaschová; rozřezání a dodatečné nastavování obrazu včetně souvisejících restaurací totiž obraz výrazně pozměnily. „Obraz byl přemalován, ztratil barvu, jeho původní rozměry se v minulosti měnily. Zacházelo se s ním strašně i při minulých restaurováních,“ uvádí profesor Joris Dik z Technické univerzity v Delftu.

Na vlastní dlaně

Odkrýt zapeklitou historii slátaného plátna pomohl speciální skener, který funguje na stejném principu jako zrychlovač částic v Hamburku. „Až teprve teď po odstranění dalších vrstev můžete vidět originální obraz,“ doplňuje restaurátorka Pottaschová.

Znovuobjeveného Rembrandta mohou zhlédnout návštěvníci muzea Mauritshuis na speciální výstavě, která potrvá až do září. Obraz je vystavený poprvé od roku 2007 a na oslavu starozákonní malby muzeum připravilo i 3D kopii originál; přesný duplikát Davida a Saula budou moci návštěvníci osahat vlastníma rukama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...