Praha - Jedna z výstav připomínající 20. výročí pádu komunismu v Československu připravená Centrem současného umění DOX potrvá až do konce února. Přibližuje těžko uvěřitelné množství záznamů, které o lidech v Československu vytvářela někdejší státní bezpečnost (StB). Ředitel DOXu Leoš Válka připravil instalaci v ještě nezrekonstruovaných částech objektu, kde jsou vysoké stěny odshora až dolů polepené archy se jmény lidí. Archů je 6 485 a jména v nich obsažená tvoří jen pět procent z více než 777 tisíc osob, o nichž StB záznamy vedla.
V DOXu je 777 tisíc osob, které měla v hledáčku StB
Výstava Evidence zájmových osob.StB přináší kompletní seznam jmen lidí, které státní bezpečnost evidovala před rokem 1989 jako zájmové osoby. Takových lidí měla StB ve své databázi přes tři čtvrtě milionu. „Na zdech vidíme jen 5 procent celkového počtu, 95 procent je na paletách,“ upozorňuje ředitel DOXu Leoš Válka.
Monumentální instalace vychází z počítačových databází StB o evidenci zájmových osob. Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda se jednalo o člověka, kterého považoval režim za svého nepřítele, nebo zda šlo o spolupracovníka StB. Instalace má být komentářem k možnostem administrativního systému, který umožnil centrální evidenci a sledování téměř deseti procent populace.
2 minuty
Reportáž Petra Sojky
„Jsme přesvědčeni, že všichni lidé, kteří se dostali do sítě StB, jsou oběti. V momentě, kdy by tady nebyl komunistický režim, státní bezpečnost a totalitní režim a po 2. světové válce bychom směřovali jiným směrem, by žádná taková zeď neexistovala a byli bychom úplně jinde,“ říká bývalý disident Stanislav Penc, duchovní otec nápadu zveřejnit jména lidí v hledáčku zájmu StB a současný držitel databáze. Sám má v seznamu svůj záznam. „Dodneška nemluvíme o vinících, o strůjcích. Nejenom z StB, ale i z komunistické strany - ta to řídila,“ říká.
Evidenci zájmových osob (EZO) vytvářela v druhé polovině 80. let StB jako páteř svého budoucího elektronického informačního systému. Záznamy pocházejí zejména z papírové ústřední operativní evidence tajné policie, kde bylo v polovině 80. let uloženo okolo 800 tisíc karet. Podle původního harmonogramu měla být databáze EZO zkušebně spuštěna v lednu 1990. Podle slovenského Ústavu paměti národa obsahuje EZO záznamy k více než 777 tisíc osob. V současnosti tuto evidence používá pro vyhledávání spisů Archiv bezpečnostních složek, který ji převzal od ministerstva vnitra.
V červenci 2010 základní údaje z EZO zveřejnil na internetu Stanislav Penc. Vzbudily velký zájem veřejnosti, ale v září přestaly fungovat pod pohrůžkou pokuty za údajné porušení zákona o ochraně osobních údajů. Penc získal databáze od bývalého šéfa Ústavu paměti národa Jána Langoše. Zveřejnil je prý proto, že Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů některé věci z evidence zatajují a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl.
Strohou instalaci doplňuje socha svázaného muže - přihrbeného úředníka od sochaře Michala Gabriela - a fotografie prezidenta, za jehož vlády elektronická databáze komunistické tajné policie vznikala, Gustáva Husáka. Hudba Keithe Jarretta se střídá s hudbou Karla Gotta, držitele ocenění národní umělec, které mu udělil právě Husák, a loňského držitele medaile za zásluhy, jednoho z nejvyšších ocenění svobodného českého státu, jež mu dal prezident Václav Klaus.
GALERIE
Socha Michala Gabriela