V Divadle Petra Bezruče se hraje fotbal

Nahrávám video

V ostravském Divadle Petra Bezruče zní baníkovské chorály i tradiční fanouškovský pozdrav. Nová autorská inscenace Baníček, ale, ale, ale uměleckého šéfa souboru Jana Holce spojuje totiž divadelní prostředí a fotbalovou vášeň.

Hra vznikala jako společné dílo autora, který je zároveň režisérem, a herců, kteří do scénáře vnesli své osobní příběhy a reflexe různých témat, od sportovní vášně přes mezilidské situace až po společenské otázky. A to na scéně napodobující fotbalovou šatnu.

„Každého se fotbal týká trochu jinak nebo se s ním potkal v životě v určitém období,“ podotýká jeden z herců Marián Chalány.

Co má společného fotbal a divadlo

Autorům nešlo o to převyprávět historii slavného klubu. „Bavilo mě hledat průsečíky mezi fanouškovstvím a diváctvím, styčné body mezi divadlem a fotbalem,“ říká Holec.

Inscenace Baníček, ale, ale, ale (Divadlo Petra Bezruče)
Zdroj: Divadlo Petra Bezruče

Podle divadelníků je historie fotbalového Baníku příběhem města a lidí. „Klub, založený horníky v roce 1922, se stal symbolem Ostravy, jejích tradic a emocí. Fanoušci od samého začátku tvořili srdce tohoto týmu, jejich energie a vášně byly vždy nedílnou součástí fotbalového života. A právě tyto příběhy, fanouškovské rituály, chorály a prožitky inspirovaly tvůrce inscenace,“ vysvětlila mluvčí Bezručů Marcela Bednaříková.

Na jevišti se vypráví o tom, jak se kvůli fotbalu rozpadlo dětské přátelství nebo jak přehnaný dril ovlivnil lásku ke sportu. „Ta inscenace má vést k bourání vzájemných předsudků, k tomu, abychom zjistili, že jsme si vlastně schopni porozumět,“ přeje si Holec. Platí to pro jeviště i hlediště – herci občas řídí publikum stejně jako hlavní vyvolávač na stadionu fanouškovský kotel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 2 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Evropský pohled