Národní galerie v Praze připravila komorní výstavu Jana Konůpka. V grafickém kabinetu Veletržního paláce ukazuje méně známou část malířovy tvorby z období dvacátých až čtyřicátých let. V akvarelech shrnutých pod názvem Kosmická architektura se projevuje jeho zájem o architektonické vize a snové vesmírné kompozice.
Jan Konůpek (1883–1950) vložil do svých obrazů zájem o mystiku i bohatou představivost. Nová místa do vesmíru si vysnil více než třicet let před tím, než se tam poprvé podíval Jurij Gagarin.
Do Konůpkovy tvorby se promítlo studium architektury, jíž se věnoval před odchodem na uměleckou školu. „Byl schopen dát svým představám jasný tvar a jasnou formu, v níž je architektonická kresba čitelná,“ upozorňuje kurátorka Eva Bendová.
Konůpek se inspiroval vizionářskými texty, hodně ho také ovlivnily knihy jeho přítele, básníka Otokara Březiny. Ke konci 20. let se tak jeho tvorba stala více abstraktní, i když si udržovala znatelný geometrický řád. „Stále pro něj byla důležitá určitá stavebnost, hledání pevného tvaru a nových světů,“ potvrzuje kurátorka.
Kosmickou architekturu Jana Konůpka mohou návštěvníci Národní galerie obdivovat do 11. března příštího roku.
