„Už su celý ozbrojený.“ Nejen pro malé lidi ze Slovácka Velká válka trvá

Nahrávám video
Velká válka a malí lidé ve Slováckém divadle
Zdroj: ČT24

Z autentických deníkových záznamů a dopisů obyvatel Slovácka vznikla autorská koláž, kterou Slovácké divadlo přispívá ke stému výročí vzniku Československa. Inscenace Kdy bude po válce pojednává o prvním světovém konfliktu především z pohledu žen a dětí. A zároveň je vzkazem, že v širším slova smyslu po válce není dosud.

Jeden moment může změnit život nejen rodiny, ale i celé společnosti, ukazuje inscenace na příbězích nejobyčejnějších lidí, kteří se ničím neprovinili, ale jichž se dějinné situace v každodenním životě dotýkaly nejvíce.

Ze skutečných dopisů

„Spousta mužů ve válce zůstalo a ženy se musely stát hospodáři a živiteli rodin. Najednou se ze dne na den musely postarat úplně o všechno a ještě být zároveň i matkami,“ vysvětlila spoluautorka inscenace Iva Šulajová, proč se novinka zaměřuje především na ženské osudy. 

Koláž vytvořila spolu s režisérkou Zojou Mikotovou. Čerpaly přitom ze skutečných dopisů a deníků, které před sto lety posílali z fronty a na frontu lidé ze Slovácka. „Jak strašné je člověku mladém umírati v cizím zemi pro nic a za nic,“ svěřuje se například jeden z pisatelů. „Pozdravuji vás a jenom sa za mňa modlite, abysme sa ve zdraví sešli. Už su celý ozbrojený,“ lze se v nich také dočíst.

Kdy bude po válce (Slovácké divadlo)
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

„Člověk to čte jako něco napínavého, ale vždycky když si uvědomí, že je to skutečnost, přijde nějaký význam navíc a někdy nejde ani dál pokračovat,“ přiznává Iva Šulajová, že autentické zápisky autorky inscenace zasáhly.

Ještě není po válce

Konkrétní odpověď na otázku ve svém názvu hra nedává. Do švestek nebo do Vánoc, odhadují postavy hry, kdy bude po válce. Podle autorek se ale odpovědět nedá. „Lidé si tehdy mysleli, že to skončilo, ale neskončilo, byla druhá válka a prakticky není dne ani hodiny, kdyby se někde na naší planetě neválčilo,“ obává se Zoja Mikotová. 

Navíc, uvádějí tvůrci, Velká válka znamenala pro společnost morální úpadek, v němž se dříve okrajové lidské chování stalo normou, a který se už nepodařilo zvrátit. V tomto smyslu válka také stále trvá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 2 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 2 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 7 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 20 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánovčera v 14:13

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
včera v 14:05

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026
Načítání...