Už jen čistá radost a spokojenost. Miroslav Ondříček slaví osmdesátiny

Praha - Nejlepší okamžik kameramana Miroslav Ondříčka za osmdesát let jeho života? „Ještě za bolševika jsem byl v Paříži, šel jsem s jednou českou novinářkou po Pigalle a zašli jsme do restaurace na ústřice. To bylo pěkné,“ vybírá překvapivě poměrně všední okamžik místo svého největšího profesního úspěchu. Přestože nakonec nejvyšší filmařské ocenění nezískal, dvakrát byl nominován na Oscara za nejlepší kameru. V obou případech ve filmech Miloše Formana.

Cesta světově proslulého kameramana k filmu začala v žižkovských biografech. První snímek viděl ještě jako předškolní dítko, v kinosálech strávil celé dětství. „Byli jsme v nich od rána do večera, absolvoval jsem i spoustu filmů za den. Byla to taková zvláštní romantika,“ vzpomíná.

První kameru mu koupil otec. Ke své profesi se dostal přes práci filmového laboranta, po vyučení působil jako asistent kamer a asistent zpravodajského filmu. „To ale byla stará původní cesta, protože většina kameramanů se dřív rekrutovala právě z těch, co byli vyučení jako filmoví laboranti. Na kameramana vlastně tehdy ani žádná extra škola nebyla. My jsme se dostali na Barrandov, když FAMU existovala asi dva roky, takže z ní ještě ani nestihli vylézt první vystudovaní kameramani. A střední průmyslová filmová škola v Čimelicích vznikla taky až potom. Takže když jsem točil s Milošem Formanem svůj první film, byl jsem u filmu už dvanáct let. A to jsem si mezitím ještě tu FAMU večerně dodělal,“ objasnil jubilant. 

Nahrávám video

S Formanem se seznámil při natáčení filmu Až přijde Kocour. Pozdější výrazný tvůce československé nové vlny tehdy připravoval svůj celovečerní debut Konkurz. Obrazově ztvárnil slavné Formanovy Lásky jedné plavovlásky (1965) či Hoří, má panenko (1967). „Když jsme spolupracovali, bylo to, jako když si mažete chleba máslem,“ tvrdí Ondříček.

Forman s ním točil i po svém odchodu z Československa, třeba muzikál Vlasy či adaptaci románu Nebezpečné známosti Valmont. Dvě spolupráce s Formanem mu vynesly nominace na Oscara: za drama Ragtime (1981) a historický film Amadeus (1984), který získal osm zlatých sošek, žádnou ovšem za kameru.

Prvním Ondříčkovým „neformanovským“ americkým filmem byla adaptace románu Johna Irvinga Svět podle Garpa s Robinem Williamsem v hlavní roli. Nejvíce snímků natočil s režisérkou Penny Marshallovou, která mu před kameru postavila řadu hereckých hvězd, namátkou Roberta De Nira (Čas probuzení), Whitney Houstonovou (Kazatelova žena) či Madonnu (Velké vítězství). Poslední film s americkou herečkou Drew Barrymoreovou Kluci v mém životě dokončil Ondříček před třinácti lety a na další se prý již nechystá. 

Ondříček je držitelem Českého lva a Křišťálového glóbu za celoživotní přínos z festivalu v Karlových Varech; jeho jméno nese filmová akademie v Písku. „Už nic. Už jen čirá radost a spokojenost,“ není prý už nic, co by si chtěl v životě ještě splnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...