Už jen čistá radost a spokojenost. Miroslav Ondříček slaví osmdesátiny

Praha - Nejlepší okamžik kameramana Miroslav Ondříčka za osmdesát let jeho života? „Ještě za bolševika jsem byl v Paříži, šel jsem s jednou českou novinářkou po Pigalle a zašli jsme do restaurace na ústřice. To bylo pěkné,“ vybírá překvapivě poměrně všední okamžik místo svého největšího profesního úspěchu. Přestože nakonec nejvyšší filmařské ocenění nezískal, dvakrát byl nominován na Oscara za nejlepší kameru. V obou případech ve filmech Miloše Formana.

Cesta světově proslulého kameramana k filmu začala v žižkovských biografech. První snímek viděl ještě jako předškolní dítko, v kinosálech strávil celé dětství. „Byli jsme v nich od rána do večera, absolvoval jsem i spoustu filmů za den. Byla to taková zvláštní romantika,“ vzpomíná.

První kameru mu koupil otec. Ke své profesi se dostal přes práci filmového laboranta, po vyučení působil jako asistent kamer a asistent zpravodajského filmu. „To ale byla stará původní cesta, protože většina kameramanů se dřív rekrutovala právě z těch, co byli vyučení jako filmoví laboranti. Na kameramana vlastně tehdy ani žádná extra škola nebyla. My jsme se dostali na Barrandov, když FAMU existovala asi dva roky, takže z ní ještě ani nestihli vylézt první vystudovaní kameramani. A střední průmyslová filmová škola v Čimelicích vznikla taky až potom. Takže když jsem točil s Milošem Formanem svůj první film, byl jsem u filmu už dvanáct let. A to jsem si mezitím ještě tu FAMU večerně dodělal,“ objasnil jubilant. 

Nahrávám video
Miroslav Ondříček slaví osmdesátiny
Zdroj: ČT24

S Formanem se seznámil při natáčení filmu Až přijde Kocour. Pozdější výrazný tvůce československé nové vlny tehdy připravoval svůj celovečerní debut Konkurz. Obrazově ztvárnil slavné Formanovy Lásky jedné plavovlásky (1965) či Hoří, má panenko (1967). „Když jsme spolupracovali, bylo to, jako když si mažete chleba máslem,“ tvrdí Ondříček.

Forman s ním točil i po svém odchodu z Československa, třeba muzikál Vlasy či adaptaci románu Nebezpečné známosti Valmont. Dvě spolupráce s Formanem mu vynesly nominace na Oscara: za drama Ragtime (1981) a historický film Amadeus (1984), který získal osm zlatých sošek, žádnou ovšem za kameru.

Prvním Ondříčkovým „neformanovským“ americkým filmem byla adaptace románu Johna Irvinga Svět podle Garpa s Robinem Williamsem v hlavní roli. Nejvíce snímků natočil s režisérkou Penny Marshallovou, která mu před kameru postavila řadu hereckých hvězd, namátkou Roberta De Nira (Čas probuzení), Whitney Houstonovou (Kazatelova žena) či Madonnu (Velké vítězství). Poslední film s americkou herečkou Drew Barrymoreovou Kluci v mém životě dokončil Ondříček před třinácti lety a na další se prý již nechystá. 

Ondříček je držitelem Českého lva a Křišťálového glóbu za celoživotní přínos z festivalu v Karlových Varech; jeho jméno nese filmová akademie v Písku. „Už nic. Už jen čirá radost a spokojenost,“ není prý už nic, co by si chtěl v životě ještě splnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 14 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 15 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 19 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 21 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...