Univerzita pro příšerky vůbec není příšerná

Poprvé jsme se s nimi setkali v roce 2001 v parádně strašidelné továrně Monster Incorporated, kde působil přírodní talent James P. Sullivan jako jeden z hlavních strašáků, jemuž přicmrndával jeho asistent a kámoš, snaživý bubák (spíš bubáček) Mike Wazowski. Kromě elektrické energie Příšerky s.r.o. genenerovaly i příjemnou pohodu, udělaly pořádný vítr v animovaném světě, vydělaly Pixaru slušné peníze a jejich song If I Didn't Have You si dokonce vyzpíval Oscara. Bylo jen otázkou času, kdy a jak se k nám znovu vrátí. Ten čas právě nadešel a zvolená forma návratu je prequel…

Kdo má pořád odněkud šťárat nové látky? A kde brát (a nekrást) nové nápady? Takový prequel je docela vděčný (a proto také poměrně často využívaný) formát, který vychází z již odpracovaného a úspěšně předvedeného. Po prezentaci výchozí hitovky má studio v podstatě tři základní možnosti. Natočit další pokračování neboli sequel a pokusit se tak položit základ série. Rozhodnout se pro reboot, který o tomtéž bude vyprávět od začátku ještě jednou, ale jinak (pokud možno výrazně lépe, jinak ztrácí smysl).

Nebo vsadit na prequel, jenž nenavazuje ani neopakuje, ale předchází již předvedené, aby vysvětlil, kdy a jak to vlastně začalo a dospělo až tam, kde už to zase známe (stačí vzpomenout třeba na Star Trek, Texaský masakr motorovou pilou: Počátek, druhého Kmotra, Star Wars, ale vlastně i Hobita: Neočekávanou cestu).

No a právě pro tohle se rozhodli hlavouni z Pixaru v případě animáku Univerzita pro příšerky, jenž volně vychází z úspěšného rodinného spektáklu Příšerky s.r.o. a zavádí nás do doby, kdy se cesty sympatických strašáků poprvé střetly. A věřte, že to nebylo střetnutí vstřícné ani přátelské, neboť frajerský lempl Sulley, který zvládal strašení levou zadní, zpočátku ale vůbec nepadl poctivě studujícímu dříči Miku Wazowskeému do jeho jediného oka. Sulley se pro strašení prostě narodil a z Mika Wazowského udělá trhací kalendář, kdy si vzpomene, jenomže Mike je ten zarytý týpek, který to nikdy nevzdá.

Tahle vysoká, v čele s vyzáblou semetrikou děkankou Kudlankovou, se ale s nikým nemaže. Chtějí tu cítit jejich zájem, slyšet jejich řev a vidět přitom jejich vyceněné žluté zuby. A kdo na tohle nemá nebo zbytečně kalí vodu, vypadne z kola raz dva ven. A právě tohle soutěživý tandem Sulley-Wazowski postihlo.

Jediná šance, jak se do školy znovu vrátit a vyškolit se na profesionálního strašáka, je vyhrát univerzitní Scare Game, kde mohou ovšem uspět, pod bedlivým dohledem děkanky Kudlankové (která hry založila), jen ti opravdu nejstrašnější. A to snaživý Wachowski s rovnátky, rozčepýřený lempl Sulley a jejich tým ošklivých káčátek na první (ani na druhý a další) pohled opravdu nejsou.

Jejich zkušenosti se strašením jsou mizivé, jejich strašácký potenciál nulový – ale jejich chuť stát se opravdovými strašáky je nezměrná. A to může, v didaktickém duchu dětských animáků, které doblba opakují, že když něco opravdu chceš, tak toho dosáhneš, být nakonec rozhodující. Jenomže hned první disciplinu, založenou na známém faktu, že lidské děti jsou toxické, a spočívající v běhu mezi rafinovaně umístěnými žahavkami, přežili jen díky diskvalifikaci jiných. Rychle tak pochopili, že tohle klání bude těžší, než si mysleli, a že mohou zvítězit jen tehdy, stane-li se z nich opravdový tým, který táhne za jeden provaz (a to pokud možno jedním směrem).

A tak, navzdory tomu, že jsou téměř všichni přesvědčeni, že v Monster Incorporated by mohli makat leda tak v podatelně a do první strašácké ligy nepatří, udělají všechno pro to, aby si ji zahráli. Z ošklivých káčátek se tak staly husté kachny, které svoji odlišnost proměnily ve výhodu, a ve finále se postavily proti elitnímu týmu favoritů Řev Omega Řev, což dohnalo Sullyho k tomu, že udělal něco, co rozhodně neměl…

Univerzita pro příšerky rozhodně není dramatické veledílo. Debutující milovník kresleného filmu, režisér Dan Scanlon, ji komponuje jako příběh outsiderů, kteří šli za svojí šancí se zarputilostí vítězů, což disciplinovaně zapadá do standardního schématu dětských animáků s didaktickým poučením o elementárních pravdách.

Je to příběh prostý jako Wazowského jednooký design a srozumitelný jako Sullyho strašidelný řev. Na první, byť třeba i jednooký pohled je tu zřejmé, co je správné a co se nemá, a tak nějak tu chybí hodně vyhrocený záporák, neboť tyhle (stejně jako předchozí) Příšerky chtějí především roztomile bavit a dovléci vás, ať se budete jakkoli bránit, k dobré náladě. Možná tu trochu chybí i poněkud sofistikovanější a emocionálně třeskutější příběh a zapojení lidských figur, aby to nevypadalo, že si tuhle seanci hrají animáci jen tak pro sebe.

Ale i tak je na ně milé pohlížet, protože jsou pixarovsky dokonale animovaní, precizně vystajlovaní, spíše zábavní nežli strašidelní, a jakkoli mají srdce možná bůhvíkde, je to na správném místě. I tentokrát je primárně zacíleno na dětského diváka (který může mít sem tam problém s pochopením některých vysokoškolských reálií, jež se zatím ve školce neprobíraly) ani tentokrát neurazí a neotráví případný dospělý doprovod, který při troše vstřícnosti a dobré vůle může sto devět minut, napěchovaných až po okraj pestrobarevným obludáriem, ještě ustát.

Potěšitelný je slušný český dabing, který netrhá uši z hlavy, styl buddy movie, jenž prequelu, vysvětlujícímu, jak se tihle dva dali dohromady, sluší, i fakt, že můžete klidně a s přehledem absolvovat prequelovou dvojku, aniž jste viděli původní jedničku. Tak si ji bezstarostně užijte a spolu s prcky si připomeňte někdy přehlíženou pravdu, že k cíli se můžete dostat různými cestami, na nichž si nakonec (bez podrazů a podvádění) budete muset pomoci sami. I když, nic si nenalhávejme, mít pár kámošů po ruce není nikdy na škodu…

UNIVERZITA PRO PŘÍŠERKY / MONSTERS UNIVERSITY. USA 2013, 109 min., český dabing, přístupný, 2D a 3D. Režie: Dan Scanlon. Scénář: Dan Scanlon, Daniel Gerson, Robert L. Baird. Hudba: Randy Newman. Hrají (hlasy): Billy Crystal / Tomáš Trapl (Mike), John Goodman / Jiří Hromada (Sulley), Charlie Day / David Suchařípa (Art), Nathan Fillion / Saša Rašilov (Johnny), Steve Buscemi / Jaroslav Kaňkovský (Randall), Sean Hayes / Michal Holán (Terri), Dave Foley / Ondřej Lážnovský (Terry). V kinech od 20. června 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...