Unikátní lustr obrůstá krystaly. Designéři našli recept v sešitu ze základní školy

Uznávané designérské duo Zdeněk Vacek a Daniel Pošta, známé především svými kolekcemi šperků, právě vyrábí vlastní interpretaci tereziánského lustru pro výstavu na zámku Pillnitz v německých Drážďanech. Design nečekaně propojují s chemií, mineralogií a uměleckým představením.

Prostor bývalé pražírny kávy v pražských Vysočanech proměnili designéři v dočasnou laboratoř. Právě tady doslova roste ojedinělý lustr pro německé Muzeum uměleckých řemesel. Duo Zdeněk Vacek a Daniel Pošta, tedy studio Zorya, poodhaluje zákulisí až alchymistického procesu vzniku vlastní variace tereziánského lustru.

Sešity ze základky

V desítce kádí, celkem 6 tisících litrech roztoku síranu hlinitodraselného, obrůstá vlivem teplotních změn a vlhkosti krystalem třicet ramen budoucího lustru. Základem originální metody je nerezová ocel, lněné provazy, princip stavebnice Merkur a šest let bádání.

„Na začátku to bylo úplně primitivní, opravdu podle učebnice ze základní školy, protože ve zjednodušené podobě se to učí děti, aby se jim ukázalo, jak funguje krystalizace. Myslím, že všichni krystalizovali modrou skalici. Takže jsem vytáhl sešity ze základky a zkoumal, co jsme tam vlastně dělali,“ říká designér Daniel Pošta.

Nahrávám video
Události v kultuře: Jak roste krystalický lustr
Zdroj: ČT24

Netradiční lustr navazuje na jejich experimentální práci s řízenou krystalizací nerostů v kolekci šperků Virus. Za ni před šesti lety získali ocenění Grand designér a Nejlepší šperkař roku.

Šperk pro místnost

„Přeneseně je lustr takový šperk v místnosti. Je to ozdoba té místnosti. Funkce tam je, ale je potlačena, zvláště u těch barokních lustrů. Pro nás je tohle příležitost pracovat s jiným měřítkem,“ uvažuje Pošta.

Výsledný lustr bude poměrně těžký, jedno rameno může mít podle Zdeňka Vacka až 12 kilogramů, celý lustr tak bude vážit 250 kilogramů. Prostory zámku ale s takovou zátěží počítají, stavitelé je museli pro těžké objemné lustry dimenzovat už v baroku.

Na konci každého ramene bude jednoduchá skleněná trubice, která bude svítit. Náklady na vznik lustru jsou podle Vacka v řádech statisíců korun, vzniká na objednávku Státní umělecké sbírky Drážďany.

Výstava v Muzeu uměleckých řemesel na zámku Pillnitz bude rozdělena do dvou fází. První bude svého druhu umělecká instalace, která umožní návštěvníkům vidět proces obrůstání na posledních ramenech lustru. Tou druhou pak bude slavnostní rozsvícení v polovině září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Už si nemyslím, že svět je peklo, říká Fiala z Mňágy a Žďorp

Kapela Mňága a Žďorp zůstává i po více než třech dekádách stabilním úkazem českého rocku. Dokládá to nedávná – a pro skupinu první – cena Anděl za poslední album Hoříš? Hořím! „Stojí za tím možná trošku sobecké rozhodnutí dojet zbytek kariéry a vlastně i života fakt pořádně,“ poznamenal k úspěchu novinky frontman Petr Fiala v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 2 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 4 hhodinami

VideoSedm let od požáru Notre-Dame stále uniká jeho příčina

Ani sedm let od požáru pařížské katedrály Notre-Dame není jasná jeho příčina. Podle nejnovějších informací deníku Le Figaro mohlo uvnitř historické památky začít hořet už dřív než 15. dubna. Za hlavní příčinu požáru se stále považuje zkrat na elektrické instalaci, vyšetřovatelé naopak zcela vyloučili možnost, že by ho mohl způsobit nedopalek od cigarety nebo že někdo požár založil úmyslně. Na rekonstrukci katedrály se vybralo 850 milionů eur (20,6 miliardy korun). Nyní se mimo jiné vede polemika o tom, zdali je moudré nahradit část historických vitráží moderními.
před 18 hhodinami

Kočka na kolejích v divadle Mana prověřuje lásku

Vršovické divadlo Mana sáhlo po psychologickém dramatu Josefa Topola Kočka na kolejích. Příběh o rozpadajícím se vztahu a lidské nejistotě v šedesátých letech proslavil herec Jan Tříska. Nové nastudování je příležitostí pro Bořivoje Čermáka a Emu Klangovou Businskou.
včera v 11:00

Studenti UMPRUM vezou do města módy textilní odpad

Studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) představí na Týdnu designu v Miláně svou instalaci s názvem Wasted Waste. Na přehlídce designérských značek upozorňuje na narůstající objem textilního odpadu a neudržitelnou výrobu. Expozice inspirovaná třídírnou v Broumově ukazuje, že recyklace sama o sobě nestačí.
včera v 10:00

Knihou roku 2025 se stala Mariborská hypnóza

Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026

Pokračování počítačové hry Kingdom Come získalo cenu BAFTA za nejlepší příběh

Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
18. 4. 2026

Zemřela francouzská herečka Nathalie Bayeová, držitelka čtyř cen César

Ve věku 77 let zemřela francouzská filmová a divadelní herečka Nathalie Bayeová, informovala s odvoláním na její rodinu agentura AFP. Bayeová natočila přes osmdesát filmů a spolupracovala s hlavními tvůrci francouzské nové vlny Claudem Chabrolem, Francoisem Truffautem či Jeanem-Lucem Godardem. Za svůj život získala čtyři francouzské filmové ceny César.
18. 4. 2026
Načítání...