Umění včera a dnes: David Voda / Antroposofie a avantgarda

Spojení antroposofie a avantgardy do jednoho názvu může svým „a“ poněkud provokovat, domnívá se historik umění David Voda, který v názvu své přednášky spojil právě tyto dva pojmy. Věnovat se jim bude v pokračování cyklu veřejných přednášek Umění včera a dnes na VŠUP, které jsou tento semestr zaštítěny tématem Umění a metafora. Zúčastnit se jich mohou v přímém přenosu od 18:30 i návštěvníci webu ČT24. Záznam příspěvku z 13. 12. je k dispozici v tomto článku. Portál ČT24 se omlouvá za sníženou kvalitu zvuku, která vznikla technickými závadami na VŠUP.

Anotace: Od legendární curyšské výstavy kurátora Haralda Szeemanna Der Hang zum Gesamtkuntswerk. Europäische Utopien seit 1800, uplynulo bezmála třicet let. Tehdy se kdysi vlivné dílo zakladatele antroposofie, rakouského vizionáře, architekta, sochaře, malíře a designéra Rudolfa Steinera (1861–1925), který v současnosti patří k nejdiskutovanějším sociálním reformátorům 20. století, poprvé oficiálně vřadilo do širokého proudu evropské avantgardy. Steiner a jeho dílo se dostali do popředí syntetického uměleckohistorického zájmu také v roce 1995 na frankfurtské výstavě s provokativním názvem Okkultismus und Avantgarde: von Munch bis Mondrian 1900–1915.

Nahrávám video

Přednáška Antroposofie a avantgarda ve střední Evropě (1913–1938) navazuje na tato bádání a také na první retrospektivu autora: Rudolf Steiner. Die Alchymie des Alltags, kterou loni připravilo Vitra Design Museum a jež aktuálně putuje Evropou.

DAVID VODA (*1976). Historik umění a doktorand Katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se specializací na českou moderní kulturu. Připravil monografickou výstavu německého antroposofického malíře Více světla! Rudolf Michalik 1901–1993 (Muzeum umění Olomouc, 2002), podílel se na výstavě Hra v kostky. Vítězslav Nezval a výtvarné umění (Muzeum umění Olomouc, 2004, Galerie kritiků Praha, 2006), na stálé expozici Dům milovníka umění. Umění a řemeslo přelomu 19. a 20. století (Muzeum umění Olomouc, 2003 – dosud) a na její krakovské repríze Dom miłośnika sztuki. Kultura artystyczna Czech i Moraw 1870–1930 (Międzynarodowe Centrum Kultury, Krakov, 2010). Připravuje výstavu související s přednáškou na VŠUP: Antroposofie a avantgarda ve střední Evropě 1913–1938.

Kde a kdy: VŠUP, nám. Jana Palacha 80, Praha 1, od 18:30.

Cyklus Umění a metafora bude pokračovat 20. 12. příspěvkem Olgy Lomové na téma Metafora v čínské poezii a malířství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 8 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 13 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 18 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...