Umění včera a dnes: David Voda / Antroposofie a avantgarda

Spojení antroposofie a avantgardy do jednoho názvu může svým „a“ poněkud provokovat, domnívá se historik umění David Voda, který v názvu své přednášky spojil právě tyto dva pojmy. Věnovat se jim bude v pokračování cyklu veřejných přednášek Umění včera a dnes na VŠUP, které jsou tento semestr zaštítěny tématem Umění a metafora. Zúčastnit se jich mohou v přímém přenosu od 18:30 i návštěvníci webu ČT24. Záznam příspěvku z 13. 12. je k dispozici v tomto článku. Portál ČT24 se omlouvá za sníženou kvalitu zvuku, která vznikla technickými závadami na VŠUP.

Anotace: Od legendární curyšské výstavy kurátora Haralda Szeemanna Der Hang zum Gesamtkuntswerk. Europäische Utopien seit 1800, uplynulo bezmála třicet let. Tehdy se kdysi vlivné dílo zakladatele antroposofie, rakouského vizionáře, architekta, sochaře, malíře a designéra Rudolfa Steinera (1861–1925), který v současnosti patří k nejdiskutovanějším sociálním reformátorům 20. století, poprvé oficiálně vřadilo do širokého proudu evropské avantgardy. Steiner a jeho dílo se dostali do popředí syntetického uměleckohistorického zájmu také v roce 1995 na frankfurtské výstavě s provokativním názvem Okkultismus und Avantgarde: von Munch bis Mondrian 1900–1915.

88 minut
Umění včera a dnes (VŠUP) - Umění včera a dnes na téma: Umění a metafora
Zdroj: ČT24

Přednáška Antroposofie a avantgarda ve střední Evropě (1913–1938) navazuje na tato bádání a také na první retrospektivu autora: Rudolf Steiner. Die Alchymie des Alltags, kterou loni připravilo Vitra Design Museum a jež aktuálně putuje Evropou.

DAVID VODA (*1976). Historik umění a doktorand Katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se specializací na českou moderní kulturu. Připravil monografickou výstavu německého antroposofického malíře Více světla! Rudolf Michalik 1901–1993 (Muzeum umění Olomouc, 2002), podílel se na výstavě Hra v kostky. Vítězslav Nezval a výtvarné umění (Muzeum umění Olomouc, 2004, Galerie kritiků Praha, 2006), na stálé expozici Dům milovníka umění. Umění a řemeslo přelomu 19. a 20. století (Muzeum umění Olomouc, 2003 – dosud) a na její krakovské repríze Dom miłośnika sztuki. Kultura artystyczna Czech i Moraw 1870–1930 (Międzynarodowe Centrum Kultury, Krakov, 2010). Připravuje výstavu související s přednáškou na VŠUP: Antroposofie a avantgarda ve střední Evropě 1913–1938.

Kde a kdy: VŠUP, nám. Jana Palacha 80, Praha 1, od 18:30.

Cyklus Umění a metafora bude pokračovat 20. 12. příspěvkem Olgy Lomové na téma Metafora v čínské poezii a malířství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 39 mminutami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 9 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...