Praha - V tzv. generálkovém týdnu uspořádalo Divadlo Archa tiskovou konferenci k inscenaci hry Václava Havla Odcházení. Brífink se konal přesně po šesti měsících od první domluvy Havla s ředitelem divadla Ondřejem Hrabem o uvedení hry v Arše.
Tvůrci v předvečer premiéry představili své pojetí hry Odcházení
Podle Hraba je šest měsíců na přípravu inscenace skoro šibeniční termín, ale kvůli tomu, aby hra takového významu měla světovou premiéru v Praze, se do toho všichni pustili.
„Když Václav Havel hru napsal, tajně jsem si myslel, že by se do Archy hodila, ale žádnou aktivitu v tom směru jsem nevyvinul. Tiše jsme čekali a nakonec si nás hra sama našla,“ řekl Hrab.
Ředitel divadla upozornil na fakt, že pro nastudování hry bylo zapotřebí nejen zajistit finanční prostředky, ale především vytvořit tvůrčí tým pracující speciálně na této inscenaci, v čele s herci, kteří by byli schopni akceptovat způsob práce režiséra Davida Radoka. Ten je v českém kontextu nezvyklý.
„Pokud se financí týká, jsme od 1. ledna bez prostředků z veřejných zdrojů, do této chvíle jsme nedostali ani korunu. Rozhodnout se v takové situaci nastudovat náročnou inscenaci bylo samozřejmě skokem do tmy. Naštěstí je v naší správní radě Bessel Kok, který se zavázal, že peníze na inscenaci sežene,“ informoval o obtížích Ondřej Hrab. „To, že se podařilo inscenaci zrealizovat, bylo mimojiné možné také proto, že Divadlo Archa není repertoárovým divadlem, pracuje projektovým způsobem, a může tedy všechny své síly napnout jedním směrem," dodal.
Autor hry Václav Havel při setkání s novináři upozornil na to, že to je přesně 40 let, kdy nebyl u vzniku první inscenace své hry. „Naposled to bylo, když jsem napsal hru Ztížená možnost soustředění, kterou v roce 1968 uvedlo Divadlo Na zábradlí a já jsem tehdy jako autor a jako dramaturg divadla měl vliv na podobu první inscenace,“ upřesnil Havel. Pokud se historie hry Odcházení týká, podotkl, že její první verzi asi ze dvou třetin napsal již v roce 1989, pak přišly revoluční změny a hru někam založil. Po letech se k textu vrátil a kdysi zavržené téma rehabilitoval.
„Hra vyrůstá z určitého archetypálního zážitku rozkladu světa, rozkladu hodnot, promítnutého do jakéhosi pohádkového schématu o vladaři, který přišel o moc. Obohacení o osobní zážitky má ve hře spíše okrajovou důležitost, toto téma mě z jakýchsi důvodů trápilo už v době, kdy jsem nevěděl, že se sám někdy v politice ocitnu,“ přiblížil téma hry autor.
Režisér David Radok o samotné inscenaci nechtěl před premiérou příliš hovořit. K její přípravě však řekl: „Vzhledem k tomu, že inscenace byla od samého začátku pod drobnohledem a vznikaly různé fámy a pomluvy, mám potřebu jednu z nich vyvrátit. Není pravdou, že by mé nároky na inscenování byly nadstandardní a už vůbec není pravdou, že by tato inscenace byla tou nejdražší na českých jevištích. Naopak, troufám si tvrdit, že se jedná o průměrně, ne-li podprůměrně drahou inscenaci. Pokud takové fámy rozšiřuje bulvární tisk, mohu to přehlédnout, ale jestliže takové nepravdy rozšiřuje i politik, vzbuzuje to ve mě obavy, že je to celé namířeno někam úplně jinam," uzavřel Radok.