Turci opět vpadli na Moravu. Brány do střední Evropy otevřel Měsíc autorského čtení

Nahrávám video

Na tureckou literaturu se zaměřuje 19. ročník Měsíce autorského čtení, který v neděli začal v divadle Husa na provázku v Brně. Největší literární přehlídka ve střední Evropě se kromě Brna postupně koná také v Ostravě, polské Vratislavi, slovenských Košicích a ukrajinském Lvově.

„Zvolili jsme Turecko, protože to je velká země a ohromná kultura, o které ale takřka nic nevíme. O Turecku slyšíme, zvláště v posledních dnech a týdnech, velmi často v souvislosti s politikou, ale když se zeptáte i znalců na tureckou literaturu, tak těch jmen, které vám na první dobrou dají, nebude příliš mnoho. A to je škoda, protože Turecko je důležitá evropská literatura,“ říká programový ředitel přehlídky Petr Minařík.

Zároveň předpokládá, že tématem diskuzí, které po čtení obvykle následují, bude nejen literatura, ale právě také aktuální politická situace. Podle Minaříka se výzvy týkající se současného Turecka mohou zdát vzdálené, ale ve skutečnosti jsou vlastní i České republice.

„Tak, jako se dnes za Evropu bojuje v Turecku, tak myslím, že stejný boj se vede v Polsku, na Ukrajině nebo v Česku,“ tvrdí Minařík. Organizátoři zároveň s nadsázkou říkají, že současný ročník festivalu znamená největší literární vpád Turků na Moravu.

Večery vždy spojují čtení autorů tureckých s autory střední Evropy. Prvního čtení v Brně se ujal turecký prozaik, básník, režisér a hudebník Tuna Kiremitci, který se na scéně Husy na provázku potkal s polským reportérem Witoldem Szablowskim, jenž v Turecku žil.

Návštěvníci na prvním čtení také minutou ticha uctili památku Josefa Kovalčuka. Výrazná osobnost českého divadla a prorektor Janáčkovy akademie múzických umění, který se mimo jiné zasloužil o obnovení divadelní fakulty na zmíněné škole, zemřel v sobotu ve věku 69 let.

V druhé polovině úvodního brněnského večera se čtenářům představila slezská básnická škola, kterou zastupují „slezští emigranti“ v Brně jako Vít Slíva, ale i „autentičtí Slezané“, třeba Jakub Chrobák a Ivan Motýl.

Podobnou strukturu budou mít i další červencové večery v Huse na provázku i na dalších evropských zastávkách. Od 19:00 bude číst host z Turecka, od 20:30 pak zástupce české literatury, včetně jmen jako Michal Viewegh, Petra Soukupová, Martin C. Putna nebo Jiří Kratochvil, případně hosté z Polska, Ukrajiny nebo Slovenska. 

Hned 2. července dorazí do Brna Nedim Gürsel, kterého čeští čtenáři znají díky překladům románu Dobyvatel a prózy Alláhovy dcery, za niž byl v Turecku stíhán pro údajné hanobení náboženských hodnot. „Navzdory tomu, že už řadu let žiji v Paříži, píšu stále turecky. V současném globálním světě vnímám i literaturu jako celosvětovou,“ řekl o sobě Gürsel. 

Měsíc autorského čtení je největší středoevropský literární festival. Vznikl v roce 2000 v Brně a později se rozšířil i do dalších měst. V roce 2011 právě do Ostravy, o rok později do polské Vratislavi a slovenských Košic, naposledy v roce 2015 do ukrajinského Lvova.

Pořadatelé o festivalu říkají, že se cíleně zaměřuje nikoliv na hlavní města, ale města „druhá či třetí“. Desítky autorských čtení jsou přístupná bez vstupného, lze je sledovat i přes internet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 19 hhodinami

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
před 22 hhodinami

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
včera v 08:30‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.