Plzeň – Nové divadlo v Plzni stálo téměř miliardu korun. Má za sebou tříměsíční provoz a už hlásí první technické problémy. Pohyblivé jeviště a opona občas přestávají fungovat během představení. V jednom případě museli divadelníci dokonce poslat plný sál domů, protože v představení kvůli tomu nešlo pokračovat. Technické nedostatky mají vliv i na odkládání premiér.
Srdce jeviště tvoří jedenáctimetrová točna s dvanácti posuvnými stoly, která stála 200 milionů korun. Kvůli selhávání hydrauliky ji technici museli odstavit mimo provoz. Bez vědomí pracovníků se také vypnul systém, který zajišťuje bezpečnost herců na jevišti. „Všechno se kouslo tak, že jsme divákům nemohli předvést inscenaci tak, jak se na naše divadlo sluší a patří,“ popsal situaci režisér Roman Meluzín. A dodal, že zařízení je trochu paličaté – někdy funguje a pak přestane.
Jan Baxa, vedoucí umělecko-technického provozu Divadla Josefa Kajetána Tyla doplnil, jak závada ovlivní chod jevištní techniky: „Dojde k zablokování některých zařízení z důvodu toho, že systém vyhodnotí nebezpečí a zablokuje se.“ Podle techniků radnice otevřelo divadlo příliš brzy, bez dostatečných zkoušek. Petr Suchomel, hlavní projektant scény z firmy Bosch Rexroth uvedl: „Podle harmonogramu byly tři měsíce.“ Na dotaz redaktora ČT, jestli je ve skutečnosti neměli, odpovědel: „To už přesně nevím, jak to bylo, ale bylo to podstatně míň.“
Stavební firma Hochtief, která byla stavbou pověřena, ale přesto funkčnost technologií potvrdila certifikátem. Radnice proto technologii u stavební firmy Hochtief reklamovala. Pavel Šindelář (ODS), technický náměstek plzeňského primátora řekl, že město je připraveno požadovat náhradu škody za zrušené představení: „Dnes ji máme odhadnutou v řádech desítek tisíc korun.“
Michal Talián, mluvčí firmy Hochtief uvedl: „My jsme tu závadu ostranili a tím pádem i uznali… tu páteční. A veškeré další důsledky, které to má, se budou řešit na jednání s objednavatelem v příštím týdnu.“
Technické chyby ohrozily za září a říjen dvanáct představení. Od listopadu do prosince pak divadlo selhalo v patnácti případech. 5. prosince došlo na nejhorší, protože divadelníci museli návštěvníkům oznámit, že se ve hře už dál pokračovat nebude a poslat je domů. Posouvají se taky termíny premiér.
Podle firmy Hochtief od 10. prosince vše funguje. Divadelníci s tím nesouhlasí. Při dnešní zkoušce pohyblivé jeviště opět nahlásilo chybu. Technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) k dnešním problémům uvedl: „Zaznamenal jsem dnes tuto informaci, ale reklamaci v tuto chvíli nemám. Nicméně si nejsem jistý, jestli je to ta samá závada. Těch závad v divadelní budově s divadelními technologiemi bylo více, to je pravda. Jsou to vady softwarového charakteru. V pondělí si zjistím, jak se tato vada vyřešila a ve středu máme se společností Hochtief i s dodavatelem technologie jednání a tuto situaci budeme řešit.“
K výtkám, že technici neměli dost času na odzkoušení, se v rozhovoru v Událostech v regionech vyjádřil technický náměstek primátora Pavel Šindelář: „Já bych to takto nestavěl. Od 15. června v divadle probíhal zkušební provoz. Ten byl ukončen certifikací jevištních technologií a v době, kdy se divadlo kolaudovalo, tak jevištní technologie byly bez závad.“
Zatím se v divadle hraje dál. Hraje se i o dvousetmiliónovou dotaci, kterou má Plzeň na divadlo dostat. Proplacena byla zatím jen čtvrtina, další peníze jsou kvůli změnovým listům pozastaveny a čeká se na výsledky auditu ministerstva financí.
- Plzeň je prvním městem v zemi, které po roce 1989 postavilo nové divadlo včetně zázemí.
- Divadelní budova disponuje dvěma sály, hlavním pro 461 diváků a menší studiovou scénou pro 150 návštěvníků.
- Jeviště se skládá z posuvné točny o průměru 11 metrů a osmi 12metrovými počítačem řízenými stoly ovládanými bezhlučnou hydraulikou.
- Výstavba divadla stála 880 milionů korun.
- Dominantním architektonickým prvkem objektu je vstupní fasáda. „Oponu“ o rozměrech 21,8 krát 13,8 krát 0,60 metrů tvoří 40 nepravidelných bublin, z nichž třemi se do budovy vchází.
Budovu za víc než 800 milionů korun navrhlo portugalské architektonické studio Contemporânea a vyprojektoval ateliér Helika. Stavba začala v červnu 2012 a pozornost přitahuje především kvůli perforovanému průčelí z litého betonu s organickým motivem. „Stává se plastickou reinterpretací dekorativní divadelní opony. Odděluje tak reálný život od toho magického světa uvnitř v budově,“ dodává autor architektonického konceptu Vladimír Kružík.
Nový objekt nahradil dosluhující Komorní divadlo, které v 60. letech vzniklo přestavbou kina, a nikdy zcela nevyhovovalo potřebám divadelníků; chyběl například sklad kulis, zatímco v Novém divadle je pod jevištěm sklad se systémem osmadvaceti kontejnerů.
Jedním z hlavních benefitů divadla měly být právě moderní technologie. Režie může využívat točnu o průměru jedenácti metrů, která se přesouvá na různé části jeviště, i počítačem ovládaný systém tahů a hydraulických plošin.
