Výběr vedoucího kulturní redakce ČT Petra Fischera se téměř vždy zaměřuje na díla, která od čtenáře vyžadují pozornost a také jisté znalosti. Je tomu tak i v případě následující trojice knih: úvahy o utopii liberalismu Slavoje Žižeka, „nejnebezpečnějšího filozofa Západu“, jak jej označil americký časopis The New Republic; duchovního portrétu Václava Havla od Martina C. Putny a neobvyklých memoárů švédského spisovatele Pera Olova Enquista.
Per Olov ENQUIST / Jiný život
(Host, překlad Zbyněk Černík, 488 Kč)
Anotace: Jeden z nejuznávanějších švédských spisovatelů současnosti se ohlíží za svým životem záměrně na první pohled odtažitou er-formou. Popis sebe sama jako objektu se ale v průběhu psaní ukazuje jako nejlepší možnost, jak se dostat do míst, kam by zaujatá introspekce nepronikla. Petr Fischer o knize: Od jiných životopisů se liší tím, že Enquist pojímá sám sebe jako románovou postavu. Přistupuje k ní er-formou a to mu umožňuje dívat se na sebe se zajímavým odstupem. Druhá věc, která mě na této knize zaujala, je zejména jeho dětství, velmi intenzivní popis protestantského Švédska, jak ho trochu známe třeba z Bergmanových filmů.
Slavoj ŽIŽEK / Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška
(Rybka Publishers, 258 Kč)
Anotace: Slovinský filozof a ikona ekonomického myšlení současnosti oprašuje své oblíbené téma krize systému liberální demokracie. Petr Fischer o knize: V současnosti vidíme politickou krizi, která pádí Evropou, hroutí se státy a začíná se znovu objevovat otázka, jestli to není krize systému, krize liberální demokracie postavené na volném trhu a bezbřehém kapitalismu. Žižek říká, že hluboká víra v kapitalismus jako něco naprosto reálného a něco neměnného je vlastně největší utopie současnosti. Rozebírá důvody, proč tomu tak je, zároveň říká, že pokud se tohoto nezbavíme, tak se z krize nemůžeme dostat. Ovšem to nové nikdy nevznikne bez násilí na druhých i na sobě.
Martin C. PUTNA / Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století
(Knihovna Václava Havla, 349 Kč)
Anotace: Václav Havel jako politik byl dlouhá léta zkoumán denně v politických komentářích a publicistických textech. Havel jako myslitel už méně. Havel jako duchovní osobnost téměř vůbec. O poslední zmíněný pohled na exprezidenta se pokouší literární kritik a historik Martin C. Putna. Petr Fischer o knize: Václav Havel je obvykle, zejména kvůli Dopisům Olze, považovaný za existencionalistického filozofa. Martin C. Putna ho ukazuje spíše jako člověka náboženského založení. Ale je to víra bez Boha. Je to víra v obecně sdílenou lidskost. To je něco, co Václava Havla natolik formovalo, že se to pak docela zásadním způsobem odráželo v jeho politické kariéře. Ovšem výrazně s tímto svým konceptem narazil. Taková kniha dosud napsána nebyla. Myslím, že je to nejlepší studie Havlova myslitelského pozadí.
