Tři knihy, které by podle vedoucího kultury ČT Petra Fischera čtenáři neměli na knihkupeckých pultech minout, nespadají do beletrie. Šoková doktrína kanadské novinářky a aktivistky Naomi Kleinové pojednává o tzv. kalamitním kapitalismu; ukazuje, jak lze války v Iráku, tsunami na Cejlonu nebo zátop v New Orleans využít dobře k podnikání. Vrcholné dílo Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho Tisíc plošin se vymezuje proti dominantnímu způsobu západního myšlení obsahem i formou. A Slovo věčnosti se věnuje tématu oproštění u středověkého mystika Mistra Eckharta.
Naomi KLEINOVÁ / Šoková doktrína
(Argo, 548 Kč)
Anotace: Známá kritička poměrů globálního kapitalismu se tentokrát zaměřila na srdce současného kapitalistického stroje. Spatřuje ho ve zneužívání a umělém vytváření krizí, které se vládám a vlivným podnikatelům hodí k uskutečňování radikálních ekonomických reforem v neoliberálním stylu. Kleinová mluví o kalamitním kapitalismu, tedy systému využívající strachu z katastrof k politicko-ekonomickým cílům. Dokládá ho na řadě příkladů, od Pinochetovy Chile po Bushův Irák. Zatímco se postižení vzpamatovávají z otřesu, nadnárodní kapitál už se usídluje na zpustošeném území, a tam, kde byla před katastrofou veřejná zařízení sloužící nejširšímu obyvatelstvu, rostou hotely, kanceláře a další budovy a podniky v soukromých rukou, rozhojňující soukromý kapitál. Šokovou doktrínou Kleinová vyvrací základní tezi ideologie chicagské školy, která praví, že ekonomika bez regulací a sociálních omezení nakonec prospěje všem. I těm nejchudším. Komentář Petra Fischera: „Naomi Kleinová je publicistka, shrnuje různá fakta historická a ekonomická. Je to velmi čtivé a v té základní argumentaci docela i přesvědčivé.“
Josef BRADÁČ, Aniceto MOLINARO / Mistr Eckhart. Slovo věčnosti
(Malvern, 270 Kč)
Anotace: Mistr Eckhart, středověký teolog, kazatel inspiruje i v 21. století. „Otec německé mystiky“ ve svém díle spojuje středověkou teologickou tradici s hlubokou spirituální zkušeností mystické jednoty. Jeho úvahy o oproštěnosti, tedy jakémsi vyprázdnění duše, v mnohém připomínají buddhistické meditace. Jedinou cestou k Bohu a blaženosti je podle Eckharta zapomenutí na sebe, opuštění vnějšího člověka uprostřed vnějšího, což je v roztěkané době posedlé vystavováním všeho, od věcí po pocity, téměř nepředstavitelné. Knihu doplňuje překlad cyklu Eckhartových vánočních kázání o zrození božského Syna v duši a klenot německé středověké mystické poezie, jímž je báseň Granum Sinapis. Komentář Petra Fischera: „Slovo věčnosti je silná mystika. Samozřejmě i velmi komplikované, až esoterické, ale při četbě je to nakonec vlastně velmi jednoduché. Alespoň základní popis. Praxe je samozřejmě daleko složitější.“
Gilles DELEUZE, Félix GUATTARI / Tisíc plošin
(Herrmann & synové, 555 Kč)
Anotace: Tisíc plošin je dílem autorského týmu Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho. Jedním z ústředních motivů je polemika s psychoanalýzou, započatá již v jejich předchozích dílech. V Tisíci plošinách formulují nejznámější pojmy, jako je stávání se, ritornel, rhizom nebo tělo bez orgánů. Slavná kniha francouzské filozofie podniká radikální útok na strnulost tradičního pojmového vědomí, kterému mezi prsty utíká skutečné dění. Neexistuje nic pevného, pouze neustálé stávání se, tomu se musí přizpůsobit i lidský svět – politický, osobní, literární, tvrdí autoři. Bezprostředně reagují na neúspěch francouzské květnové revoluce roku 1968, která ještě podléhala iluzi o existenci ideálních struktur. Struktury tu jsou, ale v neustálé proměně, upozorňují ale autoři, kteří dnešní dobu popisují spojením kapitalismu a schizofrenie. Proti celému dominantnímu západnímu způsobu myšlení se vymezují nejen na rovině obsahu, ale i formy: kniha není členěna do kapitol, nýbrž do „plošin“, z nichž každá je vybavena imaginárním datem a kromě poslední z nich je podle slov samotných autorů možné číst je na přeskáčku. Komentář Petra Fischera: „Deleuzovo a Guattariho myšlení je velmi zajímavé, velmi inspirativní, ale i velmi divoké, hodně literární. Rozebírají formy a pojmovou strukturu i tím, že kniha nemá tradiční strukturu, je vlastně bojem i proti tradiční podobě knihy.“
