Mezi knižními tipy tentokrát není žádná beletrie. Kritik a publicista Pavel Mandys ze sdružení Litera připomněl tři knihy nominované na cenu Magnesia Litera 2011 v kategorii literatura faktu.
Josip KLECZEK / Život se Sluncem a ve vesmíru
(Paseka, 389 Kč)
Anotace: Jak se ze Slunce uvolňuje energie, jak se přenáší z jeho jádra až na Zemi, jak sluneční energie utváří životní prostředí a udržuje život celé biosféry a zda mohl život vzniknout i na planetách u jiných hvězd, když planetárních soustav kolem hvězd slunečního typu jsou jen v Mléčné dráze milardy - na všechny tyto otázky hledá odpověď bioastronomie. Kleczekova kniha je prvním českým souhrnným zpracováním tohoto nového vědního oboru. Pavel Mandys o knize: Josip Kleczek je legendou české astronomie, i když je myslím původem Slovinec. Tato kniha je kompendium ucelené informace o momentálním stavu astronomického poznání o Slunci jakožto planetě, jakožto dárci života, energie a vůbec všeho, díky čemu tady můžeme existovat. Kleczek se zabývá nejen Sluncem, ale také ostatními jevy ve vesmíru, které jsou se slunečním zářením spojeny, tzn. i spekulacemi, zda může existovat nějaký mimozemský život. Kniha je věrná Kleczekově tradici docela přístupných populárně-vědeckých knih. Shrnuje to, co už známe nebo co se ví ve světě, velmi přístupně i nejširší veřejností.
Jiří KNAPÍK, Martin FRANC / Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967
(Academia, 850 Kč)
Anotace: Dvousvazková publikace mapuje členitou oblast kultury a životního stylu v československé společnosti v období od nastolení vlády komunistické strany v roce 1948 do doby těsně před Pražským jarem. Kniha je koncipovaná jako abecedně uspořádaná encyklopedie a je uvedena rozsáhlou studií charakterizující dotyčnou dobu. Pavel Mandys o knize: Tato dvojkniha je v nominacích na cenu Magnesia Litera první, možná druhou encyklopedií, dosud to byly převážně vědecké nebo populárně-vědecké studie. Zahrnuje všechny jevy, s nimiž se mohli lidé v době prvního komunistického dvacetiletí potkat. Od všelijakých kongresů o významu opery nebo o lidových vypravěčích až po předměty denní potřeby, například co byla švédská košile, jak vznikl šumák, kde se vyráběla jízdní kola. Je to určeno jak badatelům, tak těm, kteří si pamatují na tu dobu ze svého dětství nebo mládí.
Kateřina HORNÍČKOVÁ, Michal ŠRONĚK / Umění české reformace
(Academie, 895 Kč)
Anotace: Monografie, která vznikla při přípravě stejnojmenné výstavy v Císařské konírně na Pražském hradě 2009/2010, je věnována tématu, které české dějiny umění dosud poněkud přehlížely. Soubor studií několika historiků umění a historiků se zabývá všemi oblastmi umění – architekturou, malířstvím, sochařstvím, uměleckými řemesly. Pavel Mandys o knize: Autoři, kteří jsou v tomto případě hlavně editory, shromažďují důkazy pro svá tvrzení, že česká reformace, kterou my kvůli husitům vnímáme tak trochu jako něco, co umění spíše ničilo, vlastně vytvořila porozuhodná umělecká díla. A že tato díla sice převážně nebyla zachována, protože po Bílé hoře se samozřejmě katolíci snažili zničit všechny památky na české reformační církve, ale přesto v katolických kostelech několik desítek připomínek umění české reformace přežilo. Tyto exponáty autoři připomínají ve formě katalogu, každý předmět je popsaný, včetně toho, jaké byly jeho osudy v průběhu dějin.
