Trajektorie pohybu buňky nebo štovíku jako obraz

Praha – Ornamenty, které zviditelňují neviditelnou trajektorii pohybu, daly vzniknout obrazům z cyklu Ornagramy. Jejich autor, výtvarník Jiří Němec, zachycuje prostřednictvím videokamery pohyb nejen lidí, ale i zvířat nebo rostlin – běláska, sršňů, listu ve větru či bublin na vodě – a přenáší je pak na plátno. Vznikají tak ojedinělá díla, která jsou do 21. června vystaveny v Galerii Vyšehrad.

Jiří Němec nejprve pohyby - v přírodě nebo drobných entit pod mikroskopem - zachytí videokamerou. Z natočeného záznamu vybere sekvenci, která ho zaujme, a zvýrazní ji kresbou pomocí animace. Vznikají grafické vzorce, které zdvojováním rozvíjí v ornamenty. Ty nakonec jako kontrastní barevnou linii přenese na plátno a vznikne ornagram.

„Začíná to jako život například někde na louce, který se přes počítač destiluje do jakýchsi kódů. Tím, že je namaluji, je vracím zase zpátky do života,“ uvedl výtvarník.

Nahrávám video

Filmové záběry dokresluje Němec ručně. Vytvoření minutové sekvence, včetně následné animace až ke konečnému výsledku – obrazu na plátně, trvá i několik týdnů.

„Měla by se vlastně popsat jako Jirka Němec a sršni nebo mravenci,“ říká o Němcových dílech kurátor jeho výstavy v Galerii Vyšehrad Jiří Zemánek. „Zajímavá jsou tím, že nejde o nějaký jeho sebeprojev, ale že vznikají v interakci s živým světem,“ dodává.

Vznik ornagramu od pohybu k obrazu - například šťovíku ve větru nebo buňky kostní dřeně - je možné sledovat také na stránkách Jiřího Němce.


Ornagramy Jiřího Němce vnímám jako oslavu univerzální tvořivosti smyslového světa, jeho živosti, oduševnělosti. Tyto spontánní rytmy a vzory spřádají pohyby projeveného kosmu jako bohatou tapiserii. Chápeme-li ornament jako estetické vyjádření kosmologického řádu v lidské kultuře, pak způsob, jímž ho uchopil Jiří Němec je nový právě v tom, že do něj vtahuje dynamické pohyby nesčetných subjektů více než lidského světa. Autor tím poukazuje na skrytou strukturovanost, jež prostupuje každé, byť zdánlivě chaotické dění; respektive na to, že naše kultura i kreativita jsou živeny a utvářeny touto divokou spontánností, tímto tajemným tancem mimolidského světa, který nikdy nemůžeme mít cele pod kontrolou, ale do něhož se můžeme kreativně zapojit.

  • Ornagramy zdroj: Galerie Vyšehrad http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/903/90285.jpg
  • Vznik ornagramu autor: Jiří Němec, zdroj: www.jirinemec.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/903/90281.jpg
  • Výstava v Galerii Vyšehrad zdroj: www.jirinemec.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/903/90282.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 8 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...