Tom Waits je stále na cestě a chraplákem vypráví podivné příběhy

Pomona (USA)/Praha - Tom Waits, zpěvák, šansoniér, autor písní a herec, 7. prosince 2009 slaví 60. narozeniny. Amerického písničkáře nejvýrazněji charakterizuje jeho chraplavý a drsný hlas, kterým vypráví temné balady s příběhy podivných lidských osudů. Originální je i hudební stránka jeho písní, ve které kombinuje šanson, blues, jazz i funky, a to vše dotváří jedinečným aranžmá. Waits je individualita. V časech korálkových hippies uctíval barové baviče a před publikem smekal omšelou tuláckou hučku. V letech blouznění nových romantiků vyrukoval s formálně destruovanou hudbou plnou skřípotu. A do doby moderních nahrávacích technologií se vrátil s albem nahraným ve starém kurníku na dva mikrofony a vydaným u nezávislé punkové firmy.

Waitsova hudba se stala kultovní a ovlivnila řadu autorů. Cover verze jeho písní mají v repertoáru Bruce Springsteen (Jersey Girl), Rod Stewart (Downtown Train), nebo The Eagles (Ol' '55). O jeho hlase jeden americký kritik napsal, že zní, „jako kdyby byl naložený v sudu s bourbonem, potom pár měsíců visel v udírně a nakonec přes něj přejelo auto“. A zpěvačka Dinah Shoreová zase řekla: „Když vystupuje, zní to, jako by se svět zastavil ve dvě hodiny ráno.“
    
„Mám rád podivnosti, absurdní věci,“ říká Waits, který žije s manželkou, spisovatelkou a novinářkou Kathleen Brennanovou, a třemi dětmi v kalifornské Sonomě. „Mám poznámkový blok plný tajuplných faktů. Například když useknete hlavu švábovi, tak nezemře. Dokáže žít ještě pár týdnů bez hlavy.“    


Tak, jako je originální Waitsův hudební jazyk, jsou zvláštní i jeho filmové postavy. Vždycky je to nějaký ten notorický desperát či zkrachovalá existence s drsným kouzlem. Nezapomenutelné herecké kreace vytvořil ve filmech Francise Forda Coppoly (Drákula, Outsiders, Dravé ryby a Cotton Club), Jime Jarmusche (Tajuplný vlak, Mimo zákon a Kafe a cigára), objevil se ve filmu Terryho Gilliama Král rybář, ve sci-fi Wima Wenderse Až na konec světa či v Prostřizích Roberta Altmana.
    
Tom Waits se narodil 7. prosince 1949 v kalifornském městečku Pomona. A svůj vznik popsal ve své typické poetice: „Byl jsem počatej jedný dubnový noci v devětačtyřicátým v motelu Na Křižovatce v kalifornským La Verne severozápadně od Pomony, mezi rozbitejma flaškama od whisky Four Roses, čadícíma cigárama Lucky Strike, půlkou sendviče s tuňákem a voňavkou od Old Spice.“

Od čtrnácti se protloukal Kalifornií a střídal spousty zaměstnání - hasič, zmrzlinář, taxikář, barman, myl nádobí a auta. V roce 1972 jako vyhazovač u jednoho ze sandiegských klubů mezi vystoupeními bavil dav svými songy. Dostal nabídku dělat předskokana Franku Zappovi. V roce 1973 mu vyšla první deska Closing Time s netypicky téměř folkovým zvukem a čistým hlasem. Další alba ze 70. let - The Heart of Saturday Night, Nighthawks at the Dinner, Small Change, Foreign Affairs a Blue Valentine - již dávala tušit jedinečnost jeho produkce. V té době Waits hodně kouřil, pil, žil po motelech a také začal hrát ve filmech.

Na posledním albu Orphans (Brawlers, Bawlers, Bastards) z roku 2006 podtrhl účet ze své víc než třicetileté kariéry. Nahrávky znějí jako z nějaké zaplivané, zahulené putyky někdy nad ránem. V ČR má Waits zástupy oddaných fanoušků, kteří si v roce 2008 vychutnali jeho vůbec první dva koncerty v Praze.

Tom Waits: „Nebe je: být se svou ženou a konvicí kafe na silnici číslo 66, laciná kytara, magneťák z frcu v Motelu 6 a auto, který dobře jezdí, zaparkovaný u dveří.“

  • Tom Waits autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/326/32503.jpg
  • Tom Waits autor: Anton Corbijn, zdroj: Anti-Records http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1286/128524.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 1 hhodinou

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 4 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 16 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 19 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...