Pařížské Centre Pompidou vystavuje dílo Reného Magritta. Belgického surrealisty, který ovlivnil svět výtvarného umění, ale i reklamy. Jeho práce chce ale ukazovat ve zcela nových souvislostech - třeba jako dialog s filozofy. Vedle Magrittových obrazů předkládá i řadu archivních materiálů nebo díla jeho souputníků.
„Vidíte, že tu dýmku nemůžete naplnit ani kouřit, takže to není dýmka. Když to tvrdím, mám pravdu,“ říkal Magritte o svém nejslavnějším obraze s názvem Tohle není dýmka.
Právě rozpor mezi předmětem a jeho zobrazením ho zajímal nejvíc. Ať už šlo o obraz Jasnozřivost z roku 1936, na němž malíř sice maluje ptáka, ale modelem je mu vejce nebo o Zakázanou reprodukci ukazující muže dívajícího se do zrcadla, jehož odraz ale zobrazuje záda, nikoliv obličej.
V tvorbě ho ovlivňovala zrádnost smyslů, fantazie, humor, sarkasmus i filozofie. „Vztah, který měl Magritte s filozofy, neznamenal, že by je slepě následoval. On s nimi chtěl diskutovat, chtěl s nimi vést teoretický boj, aby jim dokázal, že obrazy mohou vyjadřovat myšlenky stejně jako slova,“ podotýká kurátor výstavy Didier Ottinger.
Neobyčejně o obyčejném
Magritte se začal malbě a kreslení pravidelně věnovat v roce 1910, studoval na Královské akademii múzických umění v Bruselu. Jeho dílo zaujalo francouzské surrealisty v čele s Bretonem a Dalím a nějakou dobu proto žil a pracoval v Paříži.
Jejich bohémský styl života ale střízlivému puntičkáři nevyhovoval, a tak se po čase vrátil zpět do Belgie. Uznání za své dílo a jedinečnou schopnost vidět obyčejné věci neobyčejnou optikou se dočkal až na samém sklonku života.
Jeho dílo vystavuje Centre Pompidou do 23. ledna příštího roku.
