Spisovatel John le Carré, který zemřel v sobotu 12. prosince ve věku 89 let, za sebou za svoji šedesátiletou kariéru zanechal 25 knih, které se dočkaly filmových i seriálových zpracování. Autor je synonymem špionážního dramatu ze studené války, jeho příběhy se ale vyjadřovaly i k současnosti. Jaké nejslavnější filmy a seriály le Carré inspiroval?
V jeho knihách se to sice jen hemžilo špiony, jako James Bond ale žádný z nich nepůsobil. Spisovatel John le Carré vtáhl čtenáře do ponurého světa mezinárodní špionáže za studené války i v éře boje proti terorismu, v němž ale agenti neprožívali vypulírovaná dobrodružství plná opulentní akce a megalomanských padouchů. Jeho ambivalentní hrdinové naopak platili za osamělé muže sžírané pochybnostmi, kteří zažívají deziluzi v byrokratických aparátech.
„Jeho výjimečně nuancované, spletitě odvyprávěné thrillery ze studené války povýšily špionážní žánr na vysoké umění, když ukázaly západní i sovětské agenty jako morálně zkompromitované pěšáky v prohnilém systému plném zrady a osobních tragédií,“ píše ostatně ve spisovatelově nekrologu deník The New York Times.
Muž, jehož skutečné jméno bylo David Cornwell, pracoval 16 let pro britské tajné služby MI5 i MI6 a posílal bývalým zaměstnavatelům rukopisy ke schválení. Ve své tvorbě tak mimo jiné čerpal ze zkušeností britského agenta v poválečném Německu, kde prováděl výslechy. Svůj nejslavnější román Špion, který přišel z chladu, jejž napsal jen dva roky po svém debutu, ostatně umístil právě tam. Po jeho vydání opustil řady MI6 a začal se věnovat plně psaní.
Obhájce si zahrál Jiří Voskovec
Filmaři se kolem le Carrého začali točit hned na začátku jeho kariéry. Filmová práva na Muže, který přišel z chladu, koupilo studio Paramount ještě před vydáním knihy v roce 1965. Špionážní drama ze studené války začíná mezi německými sektory, kde britský špion Alec Leamas (na Oscara nominovaný Richard Burton) nedokáže zabránit smrti svého kolegy.
Zpátky v Londýně pak propadá alkoholu i kvůli úmorné kancelářské práci, nový úkol ho však opět donutí přicestovat do východního bloku. Postavu obhájce si v černobílém snímku zahrál Jiří Voskovec. Právě on vyslýchá Leamase, který je hnán i osobní mstou.
Etalon ambivalentní postavy špiona přemítajícího nad otázkami osobní integrity, zrady i morálky Západu nejvýstižněji představoval nejslavnější le Carrého protagonista George Smiley. Ten se objevil hned v devíti jeho knihách a v malé roli ve filmovém Špionovi, který přišel z chladu, ho představoval Rupert Davies.
Malý, obrýlený, plešatý rozvědčík, který prováděl tajné operace už v nacistickém Německu, na sobě nedával znát, že je mazaným cifršpionem s geniální pamětí. S jeho podobou je díky sériím Jeden musí z kola ven (1978) a Smileyho lidi (1982) spojen britský herec Alec Guiness.
Naposledy se Smiley divákům představil v roce 2011 v další adaptaci románu Jeden musí z kola ven, kde si ho zahrál Gary Oldman, jenž si za roli poté vysloužil nominaci na Oscara. V paranoidním, pomalém, atmosférickém thrilleru je Smiley povolaný z předčasného důchodu, aby odhalil „krtka“, který kompromituje britskou tajnou službu.
„Jde o brilantní špionážní drama, v němž se britská kinematografie ukazuje v nejlepším světle. Dechberoucí film, který by distribuoval rád snad každý distributor na světě. Připomínal mi Tři dny Kondora,“ říká Ivo Andrle ze společnosti Aerofilms, která snímek v Česku distribuovala a nyní ho poskytuje na platformě Aerovod.
„Ten film je svou atmosférou, herectvím, tempem – zkrátka všemi složkami tak výborný, že po jeho skončení jsem zjistil, že mi vlastně od určitého okamžiku bylo úplně jedno, jak dopadne zápletka a kdo bude muset z kola ven. To se mi u detektivky ještě nestalo,“ uvedl.
Smiley, o němž le Carré v rozhovoru pro CBC Radio řekl, že „anonymita je jeho přirozeností“, protože „v utajení získal bezpečné útočiště“, nazýval mimochodem britskou tajnou službu „Cirkus“ stejně jako jeho stvořitel. Smileyho „nemesis“ byla potom jeho sovětský protějšek Karla.
Postavu Issy inspiroval český herec Vladimír Pucholt
Le Carré měl ale ve svých knihách v hledáčku více konfliktů než jen studenou válku. Rok po vydání knihy Malá bubenice vznikl stejnojmenný film (1984) s Diane Keatonovou v hlavní roli herečky najaté izraelskou tajnou službou, aby se vydávala za propalestinskou aktivistku a milenku bratra obávaného teroristy. Známější je ale dva roky stará seriálová adaptace, kde si hrdinku zahrála Florence Pughová.
„Pughová byla zcela přesvědčivá v pomalém, složitě zkonstruovaném dramatu, které se mění v podmanivou případovou studii o tom, jak špionáž kalí identitu a vztahy,“ napsal o díle korejského režiséra Parka Chan-wooka deník The Telegraph.
V Nepohodlném, příběhu anglického diplomata v Nairobi, který se snaží objasnit smrt své ženy, zase le Carré narážel na vliv farmaceutických korporací. Snímek z roku 2005 vynesl Oscara herečce Rachel Weiszové v roli zavražděné ženy.
V Nejhledanějším muži pro změnu kritizoval praktiky tajných služeb po 11. září, které se nedovedou po konci studené války přizpůsobit novým podmínkám, a prohrávají tak boj s terorismem. Film natočil známý fotograf a posléze režisér Anton Corbijn.
V roli nabručeného, sebedestruktivního a unaveného šéfa hamburské kontrarozvědky, na něhož „spadne“ podivný případ Issy, politického uprchlíka z Čečenska, se ve filmu představil Phillip Seymour Hoffman. Le Carré mimochodem ve svých pamětech uvedl, že postava Issy byla inspirovaná českým hercem Vladimírem Pucholtem, kterému spisovatel pomohl v jeho útěku na Západ.
Za Pucholta se totiž přimluvil britský režisér českého původu Karel Reisz, sám le Carré pak herci poskytnul finanční podporu a pomohl mu zůstat v Británii bez toho, aby Pucholt musel žádat o status politického uprchlíka. Právě to by totiž ohrozilo jeho rodinu v Československu. Když se pak Pucholt stal v Kanadě lékařem, peněžitou půjčku prý le Carrému splatil.
„Zrada je láska, lež je pravda“
Mezi adaptace le Carrého děl se počítá ještě třeba Agent z Panamy (2001), v němž špiona v určité ironické nadsázce ztvárnil tehdejší představil Jamese Bonda Pierce Brosnan, nebo minisérie Noční recepční (2016), v které bývalého vojáka s úkolem infiltrovat se k prodejci zbraní hraje Tom Hiddleston. Mimo jiné herec, o němž se uvažuje jako o novém představiteli agenta 007.
Jiné le Carrého knihy na své adaptace stále čekají, včetně té poslední z roku 2019 s názvem Agent Running in the Field, v níž autor neskrývá deziluzi ze současné Británie s politikou Borise Johnsona. Pro filmaře tak bude jeho dílo pravděpodobně atraktivním výchozím materiálem i nadále, i díky tomu, že jeho příběhy v sobě mají množství reálných geopolitických vrstev.
„Le Carrého skutečným tématem totiž není špionáž. Je jím naopak nekonečně matoucí bludiště lidských vztahů, v němž je zrada druhem lásky a lež odstínem pravdy. Ve službách zla v něm pracují dobří lidé a padouši v něm konají dobro,“ napsal ostatně historik a publicista Timothy Garton Ash v časopise The New Yorker.
