Točna v Krumlově zatím zůstává

Český Krumlov/Sevilla - Přestože otáčivé hlediště v zámeckém parku v Českém Krumlově mělo být odstraněno do konce letošního roku, divadelní představení se před ním budou odehrávat i nadále. Rozhodnutí o prodloužení jeho existence padlo v úterý na 33. zasedání výboru pro světové kulturní dědictví UNESCO v Seville ve Španělsku. Podle vrchního ředitele sekce pro UNESCO a památky na českém ministerstvu kultury Zdeněka Nováka účastníci setkání UNESCO přijali argumentaci české strany a souhlasili s tím, aby točna byla na současném místě a v plném provozu až do roku 2016.

Na odstranění točny se stát s UNESCO dohodly po zařazení Českého Krumlova na seznam světového dědictví v roce 1992. Měla být odstraněna do roku 1999, ministerstvo kultury však rozhodlo o prodloužení její životnosti nejprve o pět let, později se lhůta posunula na konec roku 2006 a ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD) v lednu 2006 oddálil konec současného hlediště o dva roky. V roce 2007 pak ministryně Helena Třeštíková předložila harmonogram, který počítá s odstraněním točny ze současného místa právě do roku 2016.

S první točnou točili vojáci

Projekt se zrodil v mysli scenáristy Joana Brehmse, který po roce 1945 působil jako přední výtvarník v divadle v Českých Budějovicích.

První improvizovaná točna se roztočila v roce 1958, aby šedesát diváků mohlo shlédnout inscenaci Jiráskovy Lucerny. Původní točna byla poháněna lidskou silou. O tom ale v té době málokdo z diváků věděl. Úspěch premiéry byl tak obrovský, že následovalo dalších 22 představení, což se později ukázalo jako první krok k založení tradice dnešních letních sezón otáčivého hlediště.


Úspěch představení byl garantován především překrásným prostředím noční zámecké zahrady v Českém Krumlově a využitím letohrádku zvaného Bellarie, nejcennější stavby zahradní architektury v Čechách.

Dnešní točna je poháněna elektromotory a pojme více než 650 diváků. Loni vidělo inscenace v českokrumlovské zámecké zahradě přes 55 000 diváků. Od zahájení provozu v roce 1958 nabídla točna už přes 2810 představení, která zhlédlo více než 1,7 milionu diváků.

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...