V padesátých letech psal budovatelskou poezii, později se aktivně podílel na pražském jaru i vzniku Charty 77. Pavel Kohout je autorem desítek románů a dramat, nově svou „knihografii“ rozšiřuje už o třetí verzi svých pamětí. To byl můj život?? ptá se názvem knihy, kterou vydává u příležitosti svých devadesátých narozenin.
Ohlédnutí za svým životem vydal Pavel Kohout poprvé před třinácti lety, nové zážitky dopisuje už podruhé. Vzpomíná i na odchod přátel – prezidenta a dramatika Václava Havla či herce Pavla Landovského, s nimiž zakládal Chartu 77. „Ve třetím vydání jsem opět na žádost nakladatelství přidal dalších sedm let, které chyběly,“ upřesnil Kohout. „Doufám, že už nebudu muset psát další přídavek,“ dodává.
Pavel Kohout je jen o deset let mladší než Československo. Většinu z jeho historie pamatuje. „Byl jsem dítě, které dostalo dokonce pamětní minci za to, že se včas narodilo do desátého výročí republiky,“ prozradil.
„Jsem šťasten, že život, který začal v demokratickém Československu, končí v demokratické České republice.“
V dějinách se devadesátiletý spisovatel orientuje díky svým diářovým poznámkám. Zaznamenávat začal v roce 1955. „Píšu si jen kde, co a jak, a jsem tak schopen i po letech se k těm dnům vracet a cítit jejich vůni i chuť,“ vysvětlil. Vedle diářů tvoří také novoročenky. Jeho nejoblíbenější je fotografie z roku 1977, na niž je zachycen ve vaně s manželkou, psem a kanárkem. Tehdejší noviny snímek otiskly s titulkem „Sladký život chartistů“.
Vedle desítek románů a povídek – Katyně, Kde je zakopán pes či Hodina tance a lásky – je také autorem mnoha dramat. Je nejhranějším původním autorem pražského Divadla na Vinohradech. 26. června má na této scéně derniéru jeho revue na písničky Karla Hašlera.
