Šedesátá léta i tehdejší šílenství kolem čtveřice Brouků z Liverpoolu už dávno pominuly. Každá doba však potřebuje své idoly a toto město na severozápadu Anglie navíc nepřestává do světa chrlit další hvězdy. Tím nejlepším vývozním artiklem jsou momentálně The Wombats, kteří na letošním festivalu Rock For People uchvátili stovky českých fandů. V neděli odehrála tato populární trojice první samostatný koncert v pražském Lucerna Music Baru.
Hodila by se vám rada, jak úspěšně kličkovat mezilidskými vztahy, jak se vyhnout zklamání nebo se případně vypořádat se zlomeným srdcem? Pokud máte ještě ke všemu rádi energický indie rock s potrhlými texty, je načase abyste si poslechli debutovku Wombats A Guide To Love Loss And Desperation. Právě díky této desce snadno získáte rozhled, kdo tito mladíci jsou a o co jim jde.
Většina Prahy už to ale zřejmě ví. Jinak by na jejich koncert nedorazila skoro tisícovka oddaných fans. Zn.: znalost textů nazpaměť podmínkou! Úderem desáté udeřili pánové poprvé do strun. Úvodní skladba Our Perfect Disease okamžitě rozhýbala všechny v davu. Slečny v prvních řadách se neúspěšně snažily dosáhnout na kytaristu Torda a omámeně hypnotizovaly zpěváka Matthewa. To bylo však díky jeho úlisnému účesu ve stylu „přehazovačky postaršího kantora“ lehce nepochopitelné.
Poslední deska This Modern Glitch do tvorby Britů nově přinesla i elektronické zvuky. Obavy, zdali klávesy nezkazí dojem téhle kytarovky, se naštěstí nepotvrdily. Walking Disasters, 1996 či Techno Fan zněly stejně dobře jako na albu a řízný zvuk kapely nijak nenarušily. Hudební projekci nekazila ani přehnaná image členů, což rozhodně není u obdobného stylu muziky samozřejmostí. Tady zkrátka stačí obyčejná trička a džíny.
Nejsou už žádní teenageři, náboj a styl muziky zámořské bandy přesto přiláká zejména mladého diváka. Ačkoliv publikum v Music Baru tvořili hlavně náctiletí, tvorba „Vombatů“ musí bezpodmínečně zaujmout i staršího posluchače. Když k umění složit zábavnou a chytlavou písničku připočteme i frontmanův roztomilý britský akcent, dostaneme ve finále formaci, jež se dá více než dobře poslouchat.
Wombats zvedli teplotu v sále alespoň o pět stupňů. Nemá smysl do detailu popisovat, jak kdo tančil, máchal hlavou nebo kolik lidí zběsile natáčelo každý tón na svůj fotoaparát. Kapela šla do hry naplno, tudíž ani reakce nemohly být radostnější. Trojice byla sice lehce skoupá na slovo, ale každé by ve finále stejně zaniklo v marastu ječících diváků.
Pryč s předsudky o hudbě pro mladé. Wombats jsou jasný důkazem toho, že to, co vaše děti poslouchají v pokojíčku, nemusí být nutně „jen bordel“. Kluci z Liverpoolu se jeví jako skromná kapela, která ví, co chce, a dělá to zatraceně dobře. Co víc – svou muzikou baví ostatní, a to je přece to, o co jde především.
