Tenkrát v Cannes: Zombie vs. „nové Pulp Fiction“ i Forman vs. Forman

Nahrávám video

Slavní režiséři míří do Cannes. Na francouzské Riviéře začíná 72. ročník filmového festivalu. Snímky do hlavní soutěže dovezli Pedro Almodóvar, Quentin Tarantino či Jim Jarmusch. Dohromady soutěží jednadvacet děl. Filmy českých tvůrců nebo s českou stopou uvidí publikum převážně v nesoutěžních sekcích, Cannes mimo jiné připomene Miloše Formana.

Přehlídku zahajuje zombie komedie Jima Jarmusche Mrtví neumírají. Zatímco ve fiktivním příběhu se poklidné americké městečko ocitne pod terorem oživlých mrtvol, francouzské Cannes zaplaví v následujících dnech na sto šedesát tisíc filmových fanoušků. Jejich zájem míří zejména za novým filmem Quentina Tarantina Once Upon a Time in Hollywood (Tenkrát v Hollywoodu). Příběh, v němž se objeví Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Al Pacino nebo Kurt Russel, vychází ze skutečných událostí: zavraždění těhotné herečky Sharon Tateové přívrženci fanatického sériového vraha Charlese Mansona.  

Očekává se, že Tarantinova novinka bude odkazem ke kultovnímu Pulp Fiction. Právě s „historkami z podsvětí“ režisér přesně před pětadvaceti lety v Cannes vyhrál. „Byl to první film sestavený ze smetí, dalo by se říct. Jsou v něm brakové žánry, soundtrack dělaný z písniček, které nikdy nebyly nejvýš v hitparádách, ale jsou něčím bizarní. Jsou tam (znovu)objevení divní herci nebo herci s upadlou kariérou, kteří dostali úplně opačné role. Snímek Pulp Fiction stvrdil, že existuje postmoderna a že může být nejenom uměním, kterému rozumí málo lidí, ale může být i něčím, co je do určité míry populární. A byl to první megaúspěšný nezávislý film,“ připomněl zásadnost snímku filmový kritik Kamil Fila.

Nahrávám video

Na francouzský festival se vrací i španělský režisér Pedro Almodóvar s dramatem Dolor y gloria (Bolest a sláva). Do zpovědi fiktivního filmového režiséra, který v tvůrčí krizi probírá svůj život, obsadil své oblíbené herce: Antonia Banderase a Penélope Cruzovou. Jiný slavný filmař Ken Loach bude soutěžit s dalším sociálně laděným dramatem Sorry We Missed You (Škoda že jsme vás minuli) o nemajetném řidiči a jeho ženě. Radikalizaci muslimského teenagera zase ve svém příběhu s názvem Le jeune Ahmed (Mladý Ahmed) sledují bratři Dardenneovi.

O tom, kdo nakonec získá hlavní cenu v podobě Zlaté palmy, rozhodne porota v čele s mexickým filmařem Alejandrem Gonzálezem Iňárrituem. Vítěze vyhlásí 25. května. 

Cenu už má jistou francouzský herec Alain Delon. Oznámení, že dostane ocenění za celoživotní přínos, ale nepřijali všichni s nadšením. Organizace Woman and Hollywood hereckou legendu označila za rasistu, homofoba a misogyna. Jejich protest už podepsalo téměř šestnáct tisíc lidí, ředitel festivalu Thierry Fremaux ale v ocenění Delona problém nevidí. „Nedáváme mu Nobelovu cenu míru. Dáváme mu ocenění za hereckou kariéru,“ reaguje na kritiku.

Česko zastupuje Forman i exekutor

Českou kinematografii může canneské publikum poznávat převážně v nesoutěžních sekcích. Například v programu vyhrazeném archivním titulům se budou promítat Lásky jedné plavovlásky. Komedie Miloše Formana je po snímcích Ikarie XB 1 a Démanty noci třetím digitálně opraveným dílem československé kinematografie, které se na této prestižní filmové přehlídce představí.

„Filmy, které se u nás především staršímu publiku zdají organicky známé, jsou pro mladší generaci a pro zahraniční publikum velmi často objevy, takže z toho potom vyplývají nové možnosti distribuce v zahraničí, kdy dokážeme zpřístupňovat československé klasické filmy i novému publiku,“ uvedl k projekci generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Nahrávám video

Lásky jedné plavovlásky navíc doprovodí v Cannes uvedení dokumentu Forman vs. Forman od Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny. Ucelený portrét je koláží často neviděných soukromých i oficiálních archivů i autobiografického vzpomínání, které namluvil režisérův syn Petr Forman.

Současnou českou tvorbu zastupuje student FAMU Ondřej Erban v sekci Cinéfondation určené filmovým školám a mladým filmařům. Uvede zde krátkometrážní příběh o exekutorovi Sto dvacet osm tisíc, za nějž už získal Českého lva.  

Do nezávislé sekce Directors' Fortnight byl zařazen finsko-lotyšský film Psi nenosí kalhoty. V dramatu o muži, který se vyrovnává se smrtí své ženy, jež se utopila, si zahrála Ester Geislerová a hudbu k němu složil Michal Nejtek. Česko má podíl, spolu s Francií, Argentinou a Rakouskem, také na dokumentu Sólo. Jeho hrdinou je klavírní virtuos, jenž se pokouší po návratu z psychiatrie vrátit i na koncertní pódia. Uveden bude v sekci L'ACID (Asociace nezávislého filmu a jeho distribuce). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 2 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Evropský pohled