Tenkrát v Cannes: Zombie vs. „nové Pulp Fiction“ i Forman vs. Forman

Nahrávám video

Slavní režiséři míří do Cannes. Na francouzské Riviéře začíná 72. ročník filmového festivalu. Snímky do hlavní soutěže dovezli Pedro Almodóvar, Quentin Tarantino či Jim Jarmusch. Dohromady soutěží jednadvacet děl. Filmy českých tvůrců nebo s českou stopou uvidí publikum převážně v nesoutěžních sekcích, Cannes mimo jiné připomene Miloše Formana.

Přehlídku zahajuje zombie komedie Jima Jarmusche Mrtví neumírají. Zatímco ve fiktivním příběhu se poklidné americké městečko ocitne pod terorem oživlých mrtvol, francouzské Cannes zaplaví v následujících dnech na sto šedesát tisíc filmových fanoušků. Jejich zájem míří zejména za novým filmem Quentina Tarantina Once Upon a Time in Hollywood (Tenkrát v Hollywoodu). Příběh, v němž se objeví Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Al Pacino nebo Kurt Russel, vychází ze skutečných událostí: zavraždění těhotné herečky Sharon Tateové přívrženci fanatického sériového vraha Charlese Mansona.  

Očekává se, že Tarantinova novinka bude odkazem ke kultovnímu Pulp Fiction. Právě s „historkami z podsvětí“ režisér přesně před pětadvaceti lety v Cannes vyhrál. „Byl to první film sestavený ze smetí, dalo by se říct. Jsou v něm brakové žánry, soundtrack dělaný z písniček, které nikdy nebyly nejvýš v hitparádách, ale jsou něčím bizarní. Jsou tam (znovu)objevení divní herci nebo herci s upadlou kariérou, kteří dostali úplně opačné role. Snímek Pulp Fiction stvrdil, že existuje postmoderna a že může být nejenom uměním, kterému rozumí málo lidí, ale může být i něčím, co je do určité míry populární. A byl to první megaúspěšný nezávislý film,“ připomněl zásadnost snímku filmový kritik Kamil Fila.

Nahrávám video

Na francouzský festival se vrací i španělský režisér Pedro Almodóvar s dramatem Dolor y gloria (Bolest a sláva). Do zpovědi fiktivního filmového režiséra, který v tvůrčí krizi probírá svůj život, obsadil své oblíbené herce: Antonia Banderase a Penélope Cruzovou. Jiný slavný filmař Ken Loach bude soutěžit s dalším sociálně laděným dramatem Sorry We Missed You (Škoda že jsme vás minuli) o nemajetném řidiči a jeho ženě. Radikalizaci muslimského teenagera zase ve svém příběhu s názvem Le jeune Ahmed (Mladý Ahmed) sledují bratři Dardenneovi.

O tom, kdo nakonec získá hlavní cenu v podobě Zlaté palmy, rozhodne porota v čele s mexickým filmařem Alejandrem Gonzálezem Iňárrituem. Vítěze vyhlásí 25. května. 

Cenu už má jistou francouzský herec Alain Delon. Oznámení, že dostane ocenění za celoživotní přínos, ale nepřijali všichni s nadšením. Organizace Woman and Hollywood hereckou legendu označila za rasistu, homofoba a misogyna. Jejich protest už podepsalo téměř šestnáct tisíc lidí, ředitel festivalu Thierry Fremaux ale v ocenění Delona problém nevidí. „Nedáváme mu Nobelovu cenu míru. Dáváme mu ocenění za hereckou kariéru,“ reaguje na kritiku.

Česko zastupuje Forman i exekutor

Českou kinematografii může canneské publikum poznávat převážně v nesoutěžních sekcích. Například v programu vyhrazeném archivním titulům se budou promítat Lásky jedné plavovlásky. Komedie Miloše Formana je po snímcích Ikarie XB 1 a Démanty noci třetím digitálně opraveným dílem československé kinematografie, které se na této prestižní filmové přehlídce představí.

„Filmy, které se u nás především staršímu publiku zdají organicky známé, jsou pro mladší generaci a pro zahraniční publikum velmi často objevy, takže z toho potom vyplývají nové možnosti distribuce v zahraničí, kdy dokážeme zpřístupňovat československé klasické filmy i novému publiku,“ uvedl k projekci generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Nahrávám video

Lásky jedné plavovlásky navíc doprovodí v Cannes uvedení dokumentu Forman vs. Forman od Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny. Ucelený portrét je koláží často neviděných soukromých i oficiálních archivů i autobiografického vzpomínání, které namluvil režisérův syn Petr Forman.

Současnou českou tvorbu zastupuje student FAMU Ondřej Erban v sekci Cinéfondation určené filmovým školám a mladým filmařům. Uvede zde krátkometrážní příběh o exekutorovi Sto dvacet osm tisíc, za nějž už získal Českého lva.  

Do nezávislé sekce Directors' Fortnight byl zařazen finsko-lotyšský film Psi nenosí kalhoty. V dramatu o muži, který se vyrovnává se smrtí své ženy, jež se utopila, si zahrála Ester Geislerová a hudbu k němu složil Michal Nejtek. Česko má podíl, spolu s Francií, Argentinou a Rakouskem, také na dokumentu Sólo. Jeho hrdinou je klavírní virtuos, jenž se pokouší po návratu z psychiatrie vrátit i na koncertní pódia. Uveden bude v sekci L'ACID (Asociace nezávislého filmu a jeho distribuce). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 1 hhodinou

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 6 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 10 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...