Televizní Marie Terezie se ujala vlády. Začalo natáčení historické minisérie

2 minuty
Marie Terezie se ujala vlády ve skanzenu
Zdroj: ČT24

V řeporyjském skanzenu Řepora v Praze padla první klapka dvoudílné historické minisérie Marie Terezie. Natáčela se zde scéna návratu Marie Terezie z Toskánska do Rakouska, kde se po smrti svého otce Karla VI. ujala vlády. Štáb se po natáčení v Řepoře, která se na jeden den proměnila ve zbídačenou vesničku, v dubnu přesune do Kroměříže.

Byla jedinou panovnicí, jež kdy usedla na český trůn. O své místo v čele habsburské monarchie ale musela Marie Terezie zpočátku tvrdě bojovat. Právě první léta její vlády jsou hlavním tématem dvoudílné série, kterou připravuje Česká televize. Kromě bojů o udržení trůnu snímek zachycuje vztah s manželem Františkem Štěpánem Lotrinským. 

„Je to jedno z mála manželství v té době, které bylo opravdu z lásky. František je trochu z jiného světa, jako kdyby vůbec nepatřil mezi Habsburky. Dvůr z něj má trochu srandu. Tak to ego doháněl někde jinde, v byznysu,“ uvažuje o své postavě Vojta Kotek.

Český pohled na evropské dějiny

„Po filmech Jan Hus nebo Život podle Václava Havla, na nichž jsme spolupracovali s francouzsko-německým kulturním kanálem Arte, je Marie Terezie dalším projektem, který otevírá České televizi pomyslné dveře ke skutečně významným mezinárodním spolupracím. Kromě toho, že jde o historicky unikátní koprodukční model, do nějž se zapojily čtyři evropské veřejnoprávní televize, vnímám význam projektu také v tom, že divákům v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku nabídne, kromě moderního filmového pojetí, také český pohled na evropské dějiny,“ uvažuje o projektu generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Vojtěch Kotek
Zdroj: ČT

„Mezinárodní spolupráce na evropské úrovni je věc nejen prestižní, ale též nezbytná pro zachování významu české televizní tvorby v dalších obdobích. Žádná evropská televize se dnes nemůže spoléhat na to, že v konkurenci amerických kabelových televizí a internetových gigantů ufinancuje jen ze svých vlastních zdrojů takovou tvorbu, která má šanci zaujmout čím dál náročnější diváky. To, že minisérie Marie Terezie vzniká podle námětu a scénáře české autorky, je velkým příslibem pro vznik dalších podobných projektů,“ uvedl kreativní producent Jan Maxa.

Panovnice jako mladá dívka

Natáčení odstartovalo scénou, kdy se Marie Terezie, po smrti svého otce, vrací do Rakouska zmítaného chudobou a obklíčeného nepřáteli. „Psát scénář pro čtyři evropské televize tak, aby každá byla spokojená se svou Marií Terezií, s tím, jak ji chápe historie její země, nebylo jednoduché,“ říká autorka scénáře Mirka Zlatníková.

„Jedni ji vidí státotvorně, druzí spíše romanticky, další jako tvrdou vojevůdkyni. A všichni dohromady jako korpulentní dámu v letech, která nařídila povinnou školní docházku. Pro mě je to mladá dívka, které přistála na zádech obrovská říše v zoufalém stavu. Shodou okolností je právě tenhle okamžik prvním obrazem, který se natáčí,“ pokračuje Zlatníková.

V první natočené scéně se, kromě představitelky hlavní role Marie Luise Stockinger, Vojty Kotka jako Františka Štěpána nebo Alexandra Bárty, který ztvárňuje Filipa Josefa Kinského, objevilo také koňské čtyřspřeží s kočárem panovnice, dvojspřeží s doprovodným kočárem, osm jezdců a čtyřicítka komparzistů. Scénu snímaly čtyři kamery, z toho jedna z dronu.

„Tím nejsložitějším na tomto typu filmů je organizace. Máme padesátku hlavních herců ze čtyř zemí a ty musíte dát dohromady s ohledem na další závazky, které mají,“ říká režisér Robert Dornhelm. „To, že začínáme úvodní scénou druhé části minisérie, je složité hlavně pro představitelku hlavní role. Ta totiž musí naskočit do postavy, která je v rámci příběhu už jinou ženou, než na začátku, který budeme točit později.“

Po natáčení v pražských Řeporyjích se 18. dubna štáb přesune do Kroměříže. Natáčet se bude také ve Valticích, Bratislavě, Vídni, nebo Toskánsku. Poslední klapka padne na konci června. Na obrazovky České televize se snímek dostane už letos o Vánocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 4 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 5 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 6 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 9 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 16 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...