Tak dlouho Našinec s bubnem na zajíce chodil, až se cena utrhla

Nahrávám video
Jiří Našinec: Kvůli ceně se fronty na knihu stát nebudou
Zdroj: ČT24

Nejlepší literární překlad uplynulého roku je dílem romantisty Jiřího Našince. Dvacátou čtvrtou Cenu Josefa Jungmanna získal za přeložení rumunského románu S bubnem na zajíce chodil.

Dílo Bogdana Suceavy, v Americe žijícího rumunského spisovatele a matematika, vydalo nakladatelství Paseka. Je sžíravou politickou satirou na poměry v rumunské společnosti 90. let minulého století. Podle nakladatele lze v textu nalézt ozvuky děl Michaila Bulgakova, Umberta Eca i latinskoamerického magického realismu. 

Pětašedesátiletý Jiří Našinec je předním překladatelem nejen z rumunštiny, ale také z francouzštiny a moldavštiny. Vyučuje i na Karlově univerzitě. V roce 2007 získal cenu Magnesia Litera za nejlepší překlad knihy Petrua Cimpoešua Simion Výtažník, která se v téže soutěži navíc stala Knihou roku.

  • Tvůrčí prémie obdrželi Viktor Janiš za překlad románu Michaela Fabera Kvítek karmínový a bílý (Argo) a Martin Pokorný za překlad románu Flanna O'Briena U ptáků plavavých (Rubato). Oba romány byly přeloženy z anglického originálu.
  • Prémii Tomáše Hrácha pro mladého překladatele získal Petr Eliáš za překlad z angličtiny románu Rawiho Hagea Karneval (Plus).
  • Jiřímu Pelánovi, který Cenu Josefa Jungmanna dostal v roce 1997 a je také nositelem Státní ceny za překlad i dalších vyznamenání, porota přidělila Stipendium Hany Žantovské. Dostal ho za překlad výboru z barokní poezie, který pod názvem Hvězda v noci, duha ve dne vydá nakladatelství Opus.
  • Do Síně slávy byl uveden nositel Státní ceny za překlad Miroslav Jindra.

Cenu Josefa Jungmanna udílí Obec překladatelů u příležitosti svátku svatého Jeronýma, patrona překladatelů. Získat ji může překladové dílo - próza, poezie, drama, případně nebeletristická literatura z oboru humanistických věd - publikované v prvním vydání v českém jazyce v předchozím roce.

Loňským laureátem se stal Robert Svoboda za překlad maďarského románu Harmonia caelestis autora Pétera Esterházyho. I on byl za stejnou knihou oceněn také Magnesií Literou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...