Syn Ladislava Smoljaka Filip dostane 93 tisíc za divadelní hry. Svěráka vztah s dědicem práv mrzí

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana zaplatí synovi herce, režiséra a scenáristy Ladislava Smoljaka Filipovi téměř 88 tisíc korun za hry fiktivního zneuznaného českého génia, které odehrálo v letech 2015 až 2017. Dalších 5 tisíc korun muž dostane za svůj hudební výkon v představení Posel z Liptákova. Strany se na tom v pondělí dohodly u pražského městského soudu, kde uzavřely smír. Podle Smoljaka skončil spor remízou. Právní zástupce divadla František Vyskočil uvedl, že je se závěrem spokojen.

Filip Smoljak požadoval po divadlu zvýšení autorského podílu za hry svého otce. V této části mu soud vyhověl. Autorům přiřkl 14 místo původních 12 procent ze zisku z každé hry, kterou divadlo za žalované tři roky uvedlo. Podíl samotného Smoljaka vzrostl z 1,5 na 1,75 procenta. Výjimkami jsou představení Akt a Vyšetřování ztráty třídní knihy, z nichž první napsal pouze Zdeněk Svěrák a druhou pouze Smoljak, a tudíž jsou podíly jiné.

„Je to pouze zvýšení podílu pana Filipa Smoljaka, který to takto požadoval. Zdeněk Svěrák deklaroval, že on bude požadovat svůj podíl na 12 procentech. A pokud vím, takto se opakovaně vyjádřily i ostatní děti pana Ladislava Smoljaka,“ řekl po skončení jednání Vyskočil. Divadlo podle něj přistoupilo ke smíru proto, aby se spory netáhly ještě léta. Doufá v to, že se s Filipem Smoljakem dohodne i ohledně dalších sporů.

„Je to typická remíza. Já jsem zvyklý buď hodně prohrát, nebo hodně vyhrát,“ prohlásil Filip Smoljak. Soud podle něj potvrdil, že odměna vyplácená jeho otci za autorství her nebyla spravedlivá. Soud ale podle něj vůbec neřešil otázku odměn za práva režiséra či to, zda má divadlo na uvádění Cimrmanových představení licenci. Smoljak podle aktuálního prohlášení soudce Filipa Lišky požadoval dohromady zhruba 700 tisíc korun.

Podle Svěráka chce Smoljak divadlo řídit i jako minoritní vlastník práv

Druhý autor her Svěrák ale v pondělí u soudu vypověděl, že on ani Smoljak neměl nikdy výhrady k tomu, aby se jejich inscenace v Žižkovském divadle Járy Cimrmana hrály. Podle soudce to znamená, že se uváděly legálně. Svěrák se ohradil také proti požadavku na odměny za režii.

„Podstata toho sporu tkví v osobnosti žalobce Filipa Smoljaka,“ řekl novinářům po své výpovědi Svěrák. Až do smrti Ladislava Smoljaka rozhodovali oba spoluautoři vše ve shodě. Poté zůstali čtyři dědicové, jediný Filip Smoljak zastává názor, že podíl jeho otce byl nespravedlivý. „Ačkoli je majitel pouze osminy autorských práv, tak chce to divadlo řídit, a hlavně chce víc peněz,“ prohlásil.

Svěrák na jednání uvedl, že měl dříve s Filipem Smoljakem vřelý vztah. „Teď je to vztah nedůvěrný a považuji ho za špatný,“ uvedl. Novinářům poté řekl, že ho to mrzí.

Smoljak vede ještě další spory. Loni v srpnu mu soud nepravomocně přiznal 58 tisíc korun a úroky od Supraphonu, který bez mužova souhlasu vydal limitovanou edici desek k 50. výročí Divadla Járy Cimrmana. Smoljak požadoval 100 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 2 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 23 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...