Londýn – Přesně před třiceti lety se objevilo na prodejních pultech dvojalbum jedné z nejúspěšnějších rockových kapel Pink Floyd. Hudebně působivý projekt na téma osamocení a ztráty komunikace byl osobní zpovědí baskytaristy Rogera Waterse. Jednu z nejprodávanějších desek všech dob skupina pojmenovala stejně jako místo rockové opery, kde ji představila, The Wall. Když v roce 1989 padla Berlínská zeď, uspořádal Waters obrovský koncert The Wall Live In Berlin. Koncertní podoba Zdi vstoupila do dějin nevídanými efekty a projekcemi filmů a diapozitivů.
Zeď byla dokonce zfilmována režisérem Alanem Parkerem. V roli vyhaslé rockové hvězdy Pinka zde vystoupil herec Bobe Geldof. Hudebník Waters do ní vložil kus sebe samého. „Za Zdí stála má deziluze z rockových představení na velkých stadionech. Do konce sedmdesátých let měly takové koncerty kouzlo, které však vyprchalo,“ vzpomínal.
Uvědomil si to prý během jednoho koncertu v Montrealu, kde se patnáctiletý fanoušek snažil přelézt drátěnou ohradu, která oddělovala kapelu od davu. „Má frustrace dostoupila vrcholu. Plivl jsem mu do obličeje. Vzápětí mě mé chování šokovalo. Vztah mezi námi a publikem se ošklivě proměnil,“ tvrdil Waters. Krátce poté přišel s myšlenkou postavit zeď během koncertu Pink Floyd, ze které se odvinula idea představení.
Waterse frustrovala zejména ztráta otce, s níž se nemohl vyrovnat, ale také vzpomínky na pedagogy a rocková kapela, v níž se cítil jako v kleci. K tomu se ještě přidala starostlivá matka a manželka, která ho opustila, a to vše vedlo k jeho izolaci ztělesněnou právě Zdí.
The Wall přineslo obrovský celosvětový ohlas
Výsledné album nebylo ve zvukově experimentální produkci Pink Floyd hudebně nejzajímavější, ale mělo největší ohlas. Po vydání se stalo obrovsky populární, v USA bylo nejprodávanějším albem roku 1980. Po vydání desky následovala série perfektních vystoupení. Ve vzduchu létal velký nafukovací vepř, ze země se zvedala zkarikovaná figurína učitele, diktátora a různých příšer. Laserovou střelbu a světelné efekty doplňovaly animované projekce z dílny výtvarníka Scarfa.
„Oni byli jak zvukoví novátoři, tak měli smysl pro neskutečně silné melodie. Trochu posunuli tu hudbu směrem do kosmu,“ podotkl hudební publicista Vojtěch Lindaur.
Pink Floyd se stali jednou z nejúspěšnějších a nejvlivnějších skupin všech dob. Členem původní sestavy a autorem většiny prvního repertoáru byl Syd Barrett. Pod jeho vedením vyrostla z kapely ve druhé polovině šedesátých let 20. století populární undergroundová skupina hrající psychedelický rock.
