Barokní andělíčci nebo monumentální chrámové lodě nejsou tím, co pražská Galerie Jaroslava Fragnera rozumí pod „sakrálním prostorem“. Výstavou neokázalých kaplí a kostelů chce návštěvníky v hektickém adventním období ztišit.
Světlo a neokázalost. Do sakrálního prostoru komerce nedosáhne
Sakrální prostor vytvořily tři desítky kaplí, kostelů a drobných staveb, postavených za poslední čtvrtstoletí po celé Evropě. Galerie je představuje prostřednictvím modelů, fotografií a videoprojekcí. Cílem je podle autorů vyvážit všudypřítomnou komerci.
Výstava ukazuje, že současná sakrální architektura nepotřebuje být okázalá navenek. Často jí stačí minimalistické prostředky – a světlo. „Je velmi zajímavé zjištění, že i když se za uplynulá staletí měnily styly i materiály, pro řadu architektů zůstává hlavní matérií u tohoto typu staveb světlo,“ potvrdil kurátor a ředitel GJF Dan Merta.
Návštěvníci mohou nahlédnout například do horské kaple v rakouském Andelsbuchu od Cukrowicz Nachbaur architekten nebo do provizorní kaple ve švýcarském St. Loup, kterou Localarchitecture & Danilo Mondada obložili dřevem v téměř plastických kompozicích. V kapli ekumenického umění sv. Jindřicha ve finském Turku zase Sanaksenaho Architects propojili gotiku a nekonečnost.
Syrový beton a světlo k duchovnímu rozjímání posloužil v kostele sv. Vykupitele na Tenerife (Fernando Menis) nebo v Pohřební kapli v rakouském Batschuns (Marte.Marte). České tvůrce zastupují objekty ateliérů Kuba & Pilař architekti či Kamil Mrva Architects.
„Nezastíráme, že někteří architekti vytvořili světelný spektákl, divadlo pro oči. Jiní pojali práci s duchovním prostorem metafyzicky, maximálně úsporně až minimalisticky. Spojnicí je fakt, že uživatel nemůže zůstat netečný. A výsledek jej přímo vybízí k dialogu, v ideálním případě i tomu vnitřnímu, uvnitř jej samotného,“ domnívá se Dan Merta.
Návštěvníci Sakrálního prostoru v Galerii Jaroslava Fragnera se do dialogů můžou pustit do 7. února příštího roku.