Švankmajerova představivost jako výstavka démonů

Praha – Když se řekne Jan Švankmajer, málokomu se vybaví pouze jedno dílo, jeden konkrétní artefakt. Osmasedmdesátiletý umělec je totiž studnice odlišných kreativních nápadů – od filmové animace, modelování, koláže až po kresby a frotáže. Výstava Možnosti dialogu v Domě U Kamenného zvonu prezentuje Švankmajerovu imaginaci ze všech možných stran. Akce potrvá do 3. února příštího roku.

Možnosti dialogu se snaží zkompletovat výtvarníkovu tvorbu a nabídnout návštěvníkovi „od všeho něco“. Jako třeba ukázku taktilního umění experimentujícího s vnímáním děl prostřednictvím hmatu nebo artefakty a scény z autorových snímků. Důležité zastoupení má na exhibici i Švankmajerova volná tvorba – objekty, koláže, grafiky apod. Některá z děl navazují na jeho předchozí tvorbu, nebo jí naopak předcházejí. 

Výstava proniká hlouběji i do animátorovy imaginace a do jejích zdrojů. Důležitým pomocníkem mu v určitých situacích byla také manželka Eva. „Mojí snahou je co nejautentičtěji a nejdůsledněji ze sebe vypudit démony, kteří mě sužují. Jde o proces osvobozování,“ prohlásil o své tvorbě. 

Rodák z Prahy je jediným českým umělcem zastoupeným ve stálé expozici britské galerie Tate Modern Gallery. Surrealista svou exhibici na domácí půdě vybavil také pracovními fotografiemi, k vidění jsou i ukázky z technických a kreslených scénářů, pracovní deníky, publikace, kritiky, plakáty a mnoho dalšího. 

Na příslušných místech dojde i k promítání snímků nebo rozhovorů z cyklu Zlatá léta šedesátá. Výstavu bude provázet monografie věnovaná autorovu dílu v českém a anglickém jazyce. Autory koncepce knihy jsou Bertrand Schmitt a František Dryje.

Jan Švankmajer (* 4. září 1934)

Středoškolská léta strávil ve scénickém oddělení Vyšší odborné školy uměleckého průmyslu, ta vysokoškolská pro změnu na Divadelní fakultě pražské AMU. Zvolil si obor loutkářství a filmové režie, obloukem se však vyhnul filmové technice, což mu možná pomohlo oprostit se od učených konvencí a naopak zapojit volnomyšlenkářství či individuální přístup. První filmové triky si vyzkoušel v Laterně Magice, v roce 1964 pak dal vzniknout svému prvnímu snímku.

Mimo filmový obor animátor zasahuje i do oblasti výtvarnictví či literatury - píše scénáře a básně. Jeho tvorba je úzce spjata s českým surrealismem.

NEJZNÁMĚJŠÍ SNÍMKY: Zánik domu Usherů, Něco z Alenky, Šílení, Otesánek, Přežít svůj život

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 39 mminutami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 3 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 20 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...