Sumako Koseki tancem butó hledá světlo v temnotách

Praha - V divadle Alfred ve dvoře vystoupila japonská tanečnice Sumako Koseki, která se věnuje tradičnímu japonskému taneci butó. Performerka předvedla ve světové premiéře představení Zlato a Prach. Během své návštěvy Česka pořádala i speciální workshop pro české tanečníky.

Butó patří mezi jednu z nejnáročnějších tanečních disciplín, ve které se díky vnitřní koncentraci tanečník úplně odpojuje od svého těla. „Já třeba pracuji s handicapovanými a jednou jsem viděla dívku, která mohla používat jen ruce, zapojila se do toho tance natolik, že vyskočila skoro dva metry,“ řekla v rozhovoru pro ČT24 tanečnice.

Představení Zlato a prach lze jen těžko popsat. „Tanečnice je rozdělena mezi zlato a prach. Zlato zde vyvstává jako obraz silné touhy, jako kněžská vznešenost a jas. Vidíme její touhu po kráse mytické postavy, symbolizovanou zlatou matérií. Tanec zlaté ženy naruší jemňoučký prach snášející se jako sníh, jako okvětní lístky. Její tělo se pomalu rozpadá. Zlatý a skvostný vesmír se kousek po kousku ztrácí v mlze a mění se v tisíce zrnek prachu. Ztrácí něco důležitého? Nebo je snad obdařena jiným světlem? Sumako dál tančí v tomto světě z prachu a ztvárňuje tak nejvlastnější povahu tance butó,“ přibližují obsah inscenátoři.

2 minuty
Sumako Koseki tančí butó
Zdroj: ČT24

Tanec butó je velmi originální především tím, že od tanečníka vyžaduje schopnost transformace vnitřních obrazů a pocitů do fyzického pohybu. Velký důraz klade na mentalitu tanečníka, Butó nevyžaduje jakoukoliv formu jako klasický balet nebo moderní tanec, naopak projev a výsledek ponechává zcela na tanečníkovi. Existuje tolik způsobů butó, kolik je tanečníků, a proto je možné butó považovat za nepřetržitou snahu o hledání výrazu v tanci a hledání odpovědi na otázku, co to je „tanec“.

„Vzniklo zde mnoho nedorozumění – butó bývá považováno za tanec přízraků, něco děsivého a podobně. Původní butó nebylo o tom děsit lidi, jen poukázat na strach, který v lidech dříme, napojit se na podvědomí, ale pak začaly vznikat různé skupiny, které mohou během toho tance působit trochu psychedelicky. Ale v butó jde o hledání světla v temnotách, jde o to, aby světlo bylo v temnotě vidět jasněji. To je i důvodem vzniku představení Gold and Powder,“ odkrývá podstatu Sumako Koseki, která v České republice opakovaně vede letní taneční dílny.

Sumako Koseki je japonská tanečnice a choreografka butó, jejíž věhlas dávno překročil hranice její domoviny. Studovala v Japonsku pod vedením Isso Miury (butó) a Tadashi Suzukiho (tradiční divadlo Nö a Kabuki v soudobém kontextu). V roce 1980 založila vlastní taneční skupinu, dlouho žila ve Francii (vystupovala mimo jiné v pařížské Opeře) a spolupracovala s Grotowskim, Barbou a dalšími průkopníky alternativního divadla. Má za sebou celou řadu skupinových i sólových představení po celém světě, v Čechách vystupovala již několikrát (Představení O Princi a Princ Ezně (Duncan Centre, 2002), Prasíla snů (Duncan Centre, Praha 2003, Husa na provázku, Brno, divadlo Stodola, Lužické hory 2003) Kronika kosti (Divadlo Archa, 2004, ve spolupráci s A. Šimotovou).

V současné době žije mezi Japonskem a Francií a věnuje se vlastní tvorbě a výuce na mnoha místech Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...